30. 11. 2016
Spíme čím dál méně. Konkrétně spíme o hodinu a půl méně, než spali lidé na začátku minulého století. Průměrná délka spánku se zkrátila z průměrných 9 hodin v roce 1910 na 7,5 hodiny v roce 1999 Krátký, přerušovaný, nedostatečný či nekvalitní spánek výrazně ovlivňuje kvalitu našeho života. Co ale dělat s tím, že ačkoliv spíme kolem 7 - 8 hodin denně, tak jsme po probuzení unavení, cítíme se podrážděně a bez energie? A může za to něco, že kromě nekvalitního spánku také přibíráme na váze? Odpovědi samozřejmě nejsou jednoznačná, ale pozor bychom si mimo jiné měli dát na SYNDROM SPÁNKOVÉHO APNOE, a to zvlášť pokud máme nějaké to kilo navíc. Na úvod si řekněme jen definici, abychom si toto onemocnění představili trošku více. Apnoe je jednoduše definováno jako zástava dechu. Apnoická pauza je definována, jako apnoe trvající nejméně 10 sekund opakují se více, než pětkrát za hodinu spánku V praxi si to můžeme představit jako noční chrápání, které najednou z ničeho nic ustane a pak minimálně po 10 sekundách znovu začne. Kromě chrápání můžeme našeho spolunocležníka ohrozit i abnormálními pohyby, jako škubání končetin či celého těla s cílem přerušit dušení. Dále posazování se, vyskakování do sedu až do stoje, díky tomu může dojít až k pádům z postele a poranění, jako důsledku boje proti kolapsu dýchacích cest a dušení. Výsledkem je následné oddělení lůžek či úplně samostatný pokoj pro nemocného, čímž se partneři mohou i vzájemně odcizit.
Mezi jednu z nejčastějších příčin vzniku obstrukční spánkové apnoe řadíme obezitu. Uložení tuku v oblasti zevní strany krku je pro rozvoj OSA nejdůležitější.
Při studiu na LF Masarykovy univerzity, jsme se o souvislostí spánku a obezity příliš nezabývali. O tom, že bych se na tuto problematiku měla zajímat více, mě přivedla samozřejmě až práce v poradně a nezbytná praxe. Měla jsem navíc štěstí na mentora, který mě nabídl v poradně pracovat a pomohl mi s nasbírání zkušeností a hlavně sebejistoty. Cokoliv mě nebylo jasné, mohla jsme se na něj obrátit o cennou radu. Na problematiku tohoto syndromu mě upozornil ihned na začátku naší spolupráce. Navíc, ačkoliv jsem tomu na začátku příliš nevěřila, léčba syndromu spánkového apnoe výrazně zlepšovala výsledky mých klientů v hubnutí, a to i u těch, kteří svoje stravovací návyky změnily pouze minimálně.
Souhrnně lze tedy říci, že neléčené spánkové apnoe brání redukci hmotnosti. Největší překážkou účinné léčby spánkové apnoe je nedostatečná informovanost. Studie ukazují, že v Evropě je dokonce až 90 % osob, které trpí spánkovou apnoe, nediagnostikováno a neléčeno. Pokud se spánkové apnoe diagnostikováno, nesadí se příslušná léčba, která spočívá ve využití přetlakových masek. Důležitá jsou i režimová opatření jako je úprava životosprávy, zvolení vhodných pohybových aktivit, spánková hygiena a vynechání alkoholu před samotným spánkem.
