Blog

Index tělesné hmotnosti (BMI) je často používaným a hojně diskutovaným ukazatelem, který nám pomáhá získat hrubý přehled o naší tělesné hmotnosti a potenciálních rizicích pro naše zdraví. Nebo to není pravda? Jedno je jisté: přistupujte k němu s rezervou. V našem článku se podíváme na to, co znamená BMI, jaký je vzorec pro výpočet BMI a proč jej někdo s radostí používá a jiný zatracuje.

30. 9. 2023

Zdravý životní styl a dosažení ideální váhy není jen otázkou výběru správných potravin nebo pravidelnou návštěvou posilovny. Jednou z nejzákladnějších a klíčových konceptů potřebných k hubnutí je kalorický deficit. Proč je důležitý? Jak na něj? A hlavně – jak na kalorický deficit správně? Přečtěte si vše, co o kalorickém deficitu potřebujete vědět a nečekejte na pondělí, pusťte se do něj klidně ještě dnes.

15. 9. 2023

Máme ho všichni. A ti, kteří znají jeho hodnotu a umí s ní pracovat, se můžou těšit pevnějšímu zdraví i štíhlejší linii. Řeč je o bazálním metabolismu (BMR). “Bazální metabolismus? Co to je?” To se dozvíte, když se začtete dál. Poznejte, jak BMR funguje, jak ho co nejpřesněji zjistit, zdravotní rizika spojené příjmem pod bazální metabolismus i tipy, jak zvýšit bazální metabolismus.

24. 8. 2023

Je nám jasné, že jste podobné nadpisy viděli už nesčetněkrát. Magazíny pro ženy jsou podobných sebevědomých vět plné po okraj. Pod titulkem “Máme nejúčinnější dietu na to, jak opravdu zhubnout do plavek!” nebo ještě hůř “Jak jednoduše zhubnout jednou pro vždy?” vám pak nabídnou ananasovou dietu, dietu s tukožroutskou polévkou nebo třeba přerušovaný půst. Všechny tyto diety vám slibují, že zhubnete rychle. A taky že ano – na pár týdnů se omezíte a kila letí dolů. Ale za půl roku jste zase tam, kde jste byli. Pojďte se ale s námi naučit, jak konečně zhubnout a ještě si ten proces užívat.

24. 8. 2023

Vliv vitaminu D na naše zdraví aneb máme se bát opalovacích krémů? Blíží se léto a tedy také období, kdy se čím dál tím více budeme setkávat s články, které nás budou strašit rizikem rakoviny kůže a doporučovat nám mazat se opalovacími krémy s nejvyššími ochrannými faktory. Dle těchto doporučení bychom sebe i naše děti měli mazat téměř neustále a na sluníčku pobýt jen minimálně. Lidé jsou pak často na slunci plně oblečeni a vyhýbají se oslunění. Na druhou stranu můžeme slyšet o tom, že nedostatkem vitaminu D trpí téměř 50 % naší populace a to zejména v jarních a zimních měsících, kdy je nedostatek UV záření. Mezi rizikové osoby patří zejména senioři, novorozenci, těhotné ženy, dospívající a malé dětí s nízkým příjmem vápníku v období rychlého růstu. Opalovací krémy s vysokými ochrannými faktory nás na jednu stranu chrání před škodlivými účinky slunečního záření, na stranu druhou nás ale neúmyslně připravují o jejich pozitivní účinky. Bezpochyby mezi ně patří tvorba vitamínu D, který lidský organismus potřebuje, a právě slunce je jeho největším zdrojem. Spálení kůže od sluníčka je nebezpečné a je potřeba se mu bránit. Jenže i tady platí pořekadlo „čeho je moc, toho je příliš“. Kromě nadměrného používání opalovacích krémů nám zvyšuje riziko nedostatku vitaminu D také tmavší barva pokožky, nadváha a obezita, nedostatečná konzumace ryb a mléčných výrobků, pobyt v oblastech daleko od rovníku, kde je po celý rok málo slunečního záření, nebo pobyt ve vnitřních prostorách bez možnosti vycházet ven (a s rostoucím věkem vitamín D potřebujeme čím dál více). Množství vytvořeného vitamínu D snižuje i znečištěné ovzduší či suchá kůže u starších lidí. Nedostatek vitaminu D (hypovitaminóza D) na sobě ovšem poznáme velmi těžko. Dopady deficitu jsou ale spíše nepřímé, málokdo si je spojí se souvislostí s vitamínem D. Mezi příznaky nedostatku vitaminu D patří svalová slabost a snížená vytrvalost, únavový syndrom, smutek až deprese, podvýživa, zhoršení činnosti mozku, zlomeniny, zhoršená odolnost organizmu bojovat proti infekcím atd.

15. 5. 2018

Kostra má pro tělo zásadní význam, nejen proto, že je oporou těla a ochranou pro řadu orgánů. Společně se svaly a klouby je tím, co umožňuje vykonávání pohybů, a zásadní úlohu má v rámci metabolismu minerálech látek. Proto by jí měla být věnována dostatečná pozornost. Osteoporóza představuje závažný celosvětový problém, nejen zdravotní, ale i společenský a ekonomický. Probíhá plíživě a nepozorovaně, proto bývá označována za „tichého zloděje kostí“. Nezávisle na klimatu nebo rase dochází zhruba od 35 let (někdy i o 10 let dříve!) u všech lidí k postupným ztrátám kostní hmoty. Osteoporózou trpí každá třetí žena a každý pátý muž starších 55 let. Častěji se vyskytuje u žen, zejména po menopauze, ale není vzácná ani u mužů. Po 70. roku ubývá kostní hmota u obou pohlaví prakticky ve stejné míře. Celkový počet pacientů v České a Slovenské republice se odhaduje na 1,1 milionu, ve světě je to okolo 200 milionů. Svým vysokým výskytem přispívá k morbiditě a mortalitě populace a počet nemocných osteoporózou stále přibývá, bývá nazývána „epidemií třetího tisíciletí“. Onemocnění lze do značné míry předcházet a prevence by měla být zahájena již v dětství. Informovanost běžné populace ovšem není dostatečná. Předpokládaný mechanismus vzniku osteoporózy u žen, u kterých se vyskytuje většinou mezi 50 a 75 lety, je v prvé řadě ovlivněn nedostatkem estrogenu. Dochází ke zvýšení aktivity osteoklastů (buňky resorbující kostní tkáň) a resorpce kosti převyšuje nad její tvorbou. U mužů se osteoporóza většinou projeví až po 70. roku. Některé faktory, jako např. různá onemocnění, některé léky nebo alkoholismus, nástup osteoporózy urychlují. Za rizikové faktory osteoporózy se považují ženské pohlaví, věk, riziková rodinná anamnéza, nízký BMI, předčasná menopauza, prolongovaná premenopauzální amenorea (vynechání menstruace), nedostatečná pohybová aktivita, kouření tabáku, excesivní pití alkoholu, nízké množství vápníku ve stravě a dlouhodobé používání některých léků (např. glukokortikoidů nebo léků proti záchvatům epilepsie). U mužů je navíc potvrzeným rizikem nízká hladina testosteronu.

2. 5. 2018

Sacharidy jsou pro organismus nejvýznamnějším zdrojem energie, denní příjem sacharidů by měl činit 50 až 60 % z celkového energetického příjmu. Ovšem v posledních sto letech narůstá spotřeby rafinovaného cukru (sacharózy). Spotřeba cukru roste především v průmyslově vyspělých krajinách, kde je spotřeba 35 - 50 kg na osobu za rok. Cukr je čistá energetická živina, neobsahuje žádné další biologicky významné látky. S růstem spotřeby cukru roste riziko nedostatečného přívodu esenciálních živin, vitamínů a minerálních látek. Volné cukry jsou všechny monosacharidy a disacharidy přidané do potraviny během zpracování, vaření nebo konzumace, ale také cukry vyskytujíce se přirozeně v medu, ovocných džusech a sirupech Skryté cukry jsou přidávaný záměrně do potravin za účelem přislazení ale aj jako konzervační činidlo. Jsou obsaženy v potravinářských výrobcích - sladké pečivo, cukrářské výrobky, sušenky, džemy, kompoty, nealkoholické nápoje atd. Doporučuje se snížení spotřeby jednoduchých cukrů na maximálně 10 % celkové energetické dávky (tzn. u dospělých lehce pracujících cca 60 g na den). Je nutné snížit především příjem cukrů ve formě slazených nápojů, sladkostí a dalších potravin s vysokým obsahem cukru. Podle složení molekul se sacharidy dělí na jednoduché a složené. Mezi nejvýznamnější jednoduché sacharidy nebo patří glukóza, fruktóza a galaktóza. Glukóza (hroznový cukr) se nachází v ovoci, medu a v malém množství v zelenině. Glukóza je pohotovým zdrojem energie pro organismus člověka a je nezbytná pro mozek a erytrocyty. Při nadbytku je přeměňována v zásobní tuk. Výskyt volné glukózy v potravinách vzácně, většinou se uvolňuje z disacharidů a polysacharidů. Fruktóza (ovocný cukr) se přirozeně vyskytuje v ovoci a medu. Vyskytuje se ale ovšem i ve sladkých limonádách, džusech, sladkostech a ve všech potravinách, kde se přidává kukuřičný fruktózový sirup. Nadměrná konzumace fruktózy zvyšuje množství viscerálního tuku.

2. 5. 2018

Voda je základem našeho těla. Na důležitost vody rovněž ukazuje fakt, že zatímco člověk může žít bez potravy přibližně 40 dnů, bez vody může žít jen 2-3 dny (v závislosti na teplotě). Dokonce i jediný den, který strávíme bez doušku vody, se odrazí na výkonu, únavě a morálním stavu člověka. Jelikož voda, kterou pijeme, proniká do každé buňky našeho těla, je její kvalita velmi důležitá. Kolik toho tedy máme pít a kdy? Hlavním pravidlem zůstává "všeho s mírou". Za posledních několik let se rozšířil názor, podle něhož čím více vody za den vypijeme, tím lépe. Denní norma „správného pitného režimu", doporučovaná nadšenci a činící 2,5-3 litry za den, nebere prakticky do úvahy roční období, počasí, konstituci člověka ani charakter jeho činnosti. My radíme vypít u dospělého člověka středním věku alespoň 25 - 30 ml vody na 1 kg tělesné hmotnosti. Dítě o hmotnosti l0 kg potřebuje již 100 ml a u kojence vážícího 5 kg je to až 150 ml pitné vody na 1 kg tělesné hmotnosti. Dětský organismus je navíc citlivější na vliv škodlivých prvků obsažených ve vodě. Chemické látky, procentuálně zastoupené v pitné vodě, znečišťují dětský organismus mnohem více než organismus dospělého. K tomu je nutno dodat, že dětský organismus je mnohem citlivější na toxické látky a působení toxických sloučenin má největší vliv na jeho zdraví. Veškerá voda v lidském těle se označuje jako celková tělesná voda (Total Body Water – TBW ). U dospělých tvoří 55-60 % hmotnosti těla. Ženy přitom mají ve svém těle méně TBW než muži, protože mají vyšší podíl tuku v těle (stejné pravidlo platí i pro lidi s nadváhou či obezitou). Malé děti a těhotné ženy mají zvýšený podíl TBW, naopak ve stáří se podíl vody na hmotnosti těla snižuje (s nadsázkou tedy můžeme říci, že jak stárneme, tak naše těla postupně vysychají).

3. 4. 2018

V tomto roce jsme se zcela definitivně rozloučili s našim nejpopulárnějším modelem InBody 230. InBody 230 již v naší nabídce nenaleznete, ale to neznamená, že jsme na něho zapomněli. Toto InBody se prodávalo od roku 2006 a stalo se nejprodávanějším a nejznámějším modelem na našem trhu. Nejprve jsme ho nabízeli v klasické stříbrné barvě, poté prošel vývojem a zdobila ho barva bílá. Mezi jeho největší výhody bylo velké množství informací, které poskytoval díky našemu programu Body-vision, dobrá manipulace a skladnost. Mohli jste se s ním setkat u výživových poradců, lékařů, na univerzitách a také na nejrůznějších veletrzích i sportovních událostí.

15. 8. 2017

Jak již jste se od nás dozvěděli BMI index se zařadil mezi nutriční parametry, které již nám nestačí. Z tohoto důvodu je třeba k dalšímu posouzení tělesné konstituce znát podíl tělesného tuku (PBF – z anglic. „Body fat percentage“). Vysoké procento tělesného tuku bude pravděpodobně znamenat špatnou fyzickou kondici, zvýšené riziko srdečních chorob, cukrovky a možný rozvoj onkologických onemocnění. Avšak i příliš málo tuku sebou přináší zdravotní rizika. Zjišťování procenta tělesného tuku je důležitým indikátorem výživového a zdravotního stavu člověka. Kromě množství tuku nás samozřejmě i zajímá jeho rozložení. Zatímco vyšší podíl v oblasti boků, hýždí a stehen je spíše kosmetický problém, hromadění tuku v oblasti břicha může představovat závažné zdravotní riziko. Ideální podíl tělesného tuku závisí na věku, pohlaví a tělesné konstituci. Za hodnoty kritické pro zdraví jsou označovány podíly tělesného tuku mezi 2 – 5 % u mužů a 12 % u žen. Ideální podíl tělesného tuku je vždy třeba hodnotit jako individuální parametr. Na každý je schopen tolerovat nízký podíl tělesného tuku bez nežádoucích vedlejších účinků. U vrcholových sportovců jsou normální, a dokonce z hlediska výkonnosti žádoucí i nižší podíly tělesného tuku. Tuk v lidském těle lze rozdělit na dva druhy, a to na tuk esenciální a tuk zásobní. Esenciální tuk je nutný k normálním fyziologickým funkcím a jeho nedostatek má negativní účinek na lidské zdraví. Ženy mají procento esenciálního tuku větší, protože se nachází na prsou, děloze a dalších pohlavních orgánech. Zásobní tuk podle je umístěn v tukové tkáni, většinou pod kůží a kolem velkých tělesných orgánů. Zásobní tuk plní tři základní funkce: • izoluje tělesné teplo • slouží jako zásobárna energie • funguje jako ochrana proti zraněním

26. 4. 2017

Nejjednodušším způsobem sledování výšky a hmotnosti u dětí je grafická metoda s využitím percentilových grafů. Křivky v grafech jsou výstupem antropologického výzkumu a zobrazují normální rozložení tělesných rozměrů u zdravých dětí daného pohlaví a věku. Největší význam mají grafy tělesné délky (výšky), grafy hmotnosti k délce (výšce) a grafy obvodu hlavy. Kvůli rozdílům v růstu jsou grafy vytvořeny zvlášť pro dívky a pro chlapce. Sledování tělesné výšky a hmotnosti umožňuje jednoduchým způsobem sledovat, zda dítě roste přiměřeně svému věku. Předpokladem pro správnou interpretaci změřených hodnot je správnost a přesnost při měření a správné grafické zhodnocení zjištěných dat pomocí růstových grafů. V percentilových grafech jsou znázorněny 3., 10., 25., 50., 75., 90. a 97. percentil pro danou věkovou kategorii. Padesátý percentil, tj. prostřední silná čára ve všech růstových grafech, většinou vystihuje nejčastější hodnotu tělesného znaku v české populaci. Pokud je dítě délkou např. na 25. percentilu, znamená to, že zhruba 25 procent dětí jeho pohlaví a věku má menší délku než ono a 75 procent má větší délku než ono. Většina dětí se svými rozměry pohybuje od 25. do 75. percentilu. Hodnoty pod 10. percentilem jsou považovány za velmi nízké, hodnoty nad 90. percentilem naopak za velmi vysoké.

6. 4. 2017

Zatímco v oblasti vývoje dialyzačních přístrojů došlo v posledních letech k značnému technologickému pokroku, problematika diagnostiky je stále opomíjena. Pro pacienty s onemocněním ledvin, kteří pravidelně docházejí na hemodialýzu (HD), je přitom správné stanovení optimální váhy nezbytnou podmínkou pro správné nastavení dialyzačního roztoku. Ultrafiltrací se během hemodialýzy odstraňuje přebytečná voda, která se v těle nahromadila v mezidialyzačním období. Prvním předpokladem je správně stanovení tzv. „suché“ hmotnosti (označované též jako „optimální váha). Hodnota nad suchou hmotnost znamená ve většině případů nežádoucí přírůstek tekutiny mezi jednotlivými dialýzami. Klinické stanovení „suché“ tělesné hmotnosti se opírá o posouzení hydratace. Suchá hmotnost značí hmotnost, při které nemá pacient známky převodnění ani nedostatečné hydratace, nemá křeče z nedostatku vody v těle ani nemá vysoký krevní tlak. Při hyperhydrataci (nadměrném zatížení vody) se u pacienta mohou vyskytovat tyto závažné komplikace: • Dýchací obtíže, hlavně v leže • Hypertenze (vysoký krevní tlak) • Otoky dolních končetin • Zvýšená náplň krčních žil • Zvýšená hmotnost těla po dialýze

23. 3. 2017

Přístroje InBody vám nenadržují a ani je nelze podplatit. Měří s přesností a říkají Vám aktuální stav vašeho těla, poměr vašich svalů a tuku, hodnotí vaši celkovou, vnitrobuněčnou a mimobuněčnou vodu, váš celkový fyzický stav i rychlost metabolismu a mnoho dalších údajů. Přístroj dokonale změří a odrazí aktuální stav vašeho těla. Před výsledky, a tedy o pravdě o vašem těle již není úniku. Měření je rychlé a neinvazivní. To znamená, že absolutně nebolí. Principem měření je technologie DSM BIA, která je založená na odlišných elektrických vlastnostech tkání, tuku a zejména tělesné vody. Tkáně obsahující vysoký podíl vody jsou dobrým vodičem elektrického proudu, zatímco tuková tkán se chová jako izolátor. Nejsou to tedy obyčejné váhy a ani je prosím s obyčejnými váhami neporovnávejte. Naše analyzátory pracují na zcela na odlišné technologii. Přístroje mají za sebou také řadů studií, které potvrzují jejich přesnost. Například v Koreji provedená korelační (srovnávací) studie na více než 700 jedincích prokázala významnou korelaci bioimpedančních měření tukové tkáně s analýzami technikou DEXA (dual-energy X-ray absorptiometry), která je považována za zlatý standard pro určování množství tukové tkáně.

30. 1. 2017

Jak správně, ale také zdravě zhubnout je v poslední době čím dál více rozebírané téma. Každý, kdo se snaží zbavit nějakého toho kila ví, že existují dvě hlavní hnací síly, které nás ženou k naší vysněné váze. Jedna z cest je strava a druhá pohybová aktivita. Která z nich je ale lepší, rychlejší, zdravější? Stále častěji se ve své praxi setkávám s lidmi, kteří si myslí, že dieta k redukci hmotnosti zcela vystačí. Stačí ale opravdu snížit svůj příjem kalorií a váha půjde dolů sama? Na úvod si můžeme říci, že nejúčinnější způsob, jak zhubnout, je nejprve snížit množství kalorií ve svém jídelníčku. Na začátek zcela postačí zmenšit své porce a omezit alkohol. Můžeme sice trávit v posilovně hodinu denně, ale pokud budeme jíst stále velké množství kalorií, které budou převážně tučné, hodně sladké a nutričně prázdné, tak v posilovně pouze ztrácíme svůj čas a energii. Ach ta dieta…

2. 1. 2017

Spíme čím dál méně. Konkrétně spíme o hodinu a půl méně, než spali lidé na začátku minulého století. Průměrná délka spánku se zkrátila z průměrných 9 hodin v roce 1910 na 7,5 hodiny v roce 1999 Krátký, přerušovaný, nedostatečný či nekvalitní spánek výrazně ovlivňuje kvalitu našeho života. Co ale dělat s tím, že ačkoliv spíme kolem 7 - 8 hodin denně, tak jsme po probuzení unavení, cítíme se podrážděně a bez energie? A může za to něco, že kromě nekvalitního spánku také přibíráme na váze? Odpovědi samozřejmě nejsou jednoznačná, ale pozor bychom si mimo jiné měli dát na SYNDROM SPÁNKOVÉHO APNOE, a to zvlášť pokud máme nějaké to kilo navíc. Na úvod si řekněme jen definici, abychom si toto onemocnění představili trošku více. Apnoe je jednoduše definováno jako zástava dechu. Apnoická pauza je definována, jako apnoe trvající nejméně 10 sekund opakují se více, než pětkrát za hodinu spánku V praxi si to můžeme představit jako noční chrápání, které najednou z ničeho nic ustane a pak minimálně po 10 sekundách znovu začne. Kromě chrápání můžeme našeho spolunocležníka ohrozit i abnormálními pohyby, jako škubání končetin či celého těla s cílem přerušit dušení. Dále posazování se, vyskakování do sedu až do stoje, díky tomu může dojít až k pádům z postele a poranění, jako důsledku boje proti kolapsu dýchacích cest a dušení. Výsledkem je následné oddělení lůžek či úplně samostatný pokoj pro nemocného, čímž se partneři mohou i vzájemně odcizit.

30. 11. 2016

V bývalém Československu se lidé potýkali s nevhodnou skladbou potravin. Byla podporována konzumace masa, což bylo způsobeno, mimo jiné, tím, že trh nebyl schopen uspokojit poptávku po jiných druzích zboží. V jídelníčku občané postrádali ryby, ovoce a zeleninu. V posledních letech se skladba českého jídelníčku změnila k lepšímu. Češi konzumují více ovoce a zeleniny, tučné maso nahrazují libovějším, jedí více rybího masa. Roste zájem o kvalitní potraviny. Přesto ovšem v České republice pozorujeme trend vzrůstající nadváhy obyvatelstva. Skladba stravy sice vykazuje pozitivní posun, ale lidé jedí více jídla než je jejich skutečná potřeba. Svůj vliv má také omezení pohybu. Vzrostl počet automobilů, více lidí je zaměstnáno ve službách, naopak ubývá lidí, kteří vykonávají fyzicky namáhavou práci v zemědělství. Trend vzrůstající nadváhy nabral na síle po roce 1992, předtím byl brzděn vzrůstajícími cenami potravin.

30. 11. 2016

Sůl je sice pro lidské tělo nepostradatelná, ve stravě jí však přijímáme tolik, že nás spíše než její nedostatek trápí její přebytek. Průměrná spotřeba soli se u nás pohybuje přes 13 gramů za den, což je více než dvojnásobek doporučené denní dávky. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je pro dospělé doporučeno denně méně než 5 gramů soli. U dětí překračuje konzumace soli doporučené množství již v předškolním a školním věku v 80% případů. Hodně slané potraviny - chipsy, fast food, uzeniny, sýry - bývají celkově chuťově výrazné, tučné a tím nepřímo vedou k rychlé konzumaci a přejídání. Dnes je ale sůl přidaná prakticky v každé potravině: v uzeninách, paštikách a baleném masu, v uzených a v solených rybách, v polotovarech (instantní jídla a polévky, mražená jídla), v marinádách a sójových omáčkách, v pečivu, v sýrech, v nakládané zelenině, v kořenících směsích, ale i v minerálních vodách (Hanácká, Poděbradka). Nejvíce soli přijímáme v potravinách, které kupujeme v samoobsluhách (asi okolo 70% denní dodávky), značná část soli je také obsažena v pečivu! Pouze asi 5% připadá na přídavek soli při vaření a o něco více při dosolování jídel doma (SZU).

30. 11. 2016

Pokud je vaše váha podle BMI zcela normální, pak se ještě neradujte. Podle amerických lékařů by se měl tento nesmyslný a nic neříkající index přestat používat v klasifikaci obezity. Někdo může mít totiž BMI hodnotu téměř dobrou či mírně v kategorii nadváha, ale přitom má na těle příliš mnoho tuku, který už patří do kategorie vážné obezity a ohrožuje ho na zdraví.

9. 11. 2016