Pitný režim: Kolik pít, co se počítá a jak poznáte, že pijete málo

17. 8. 2026

Myslíte si, že stačí vypít „osm sklenic denně" a máte hotovo? Co když vám právě tohle pravidlo škodí víc, než pomáhá? A věděli jste, že do denního příjmu tekutin se počítá i talíř polévky nebo ranní káva? Pojďme společně rozklíčovat, jak vypadá skutečně správný pitný režim – bez mýtů, zato s daty.

Ilustrační obrázek vygenerovaný umělou inteligencí (Google Gemini)

Správný pitný režim: Proč na něm záleží víc, než čekáte

Pitný režim není jen otázka pohodlí nebo zvyku. Voda ve vašem těle zastává hned několik rolí najednou:

• stavební materiál buněk,
• rozpouštědlo a transportér živin,
• chladicí systém při pocení,
• tlumič nárazů v kloubech a mozku (Jéquier & Constant, 2010).

Když jí máte málo, pozná to celé tělo: hůř se ochlazujete, srdce musí víc pracovat, klesá fyzický výkon a hůř se soustředíte.

Voda přitom tvoří u dospělého člověka 50 až 60 % tělesné hmotnosti a největší podíl z ní drží vaše svaly. Proto spolu hydratace a složení těla tak úzce souvisejí a proto vám samotná osobní váha nikdy neřekne, jestli pijete dost.

Podrobně jsme se tomu věnovali v článku Hydratace a voda v lidském těle. Tady se zaměříme na praktickou stranu věci: kolik a čeho denně vypít.

Kolik vody denně vypít? Co říká věda a proč „8 sklenic" neplatí

Podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin činí adekvátní denní příjem celkové vody 2,0 litru u žen a 2,5 litru u mužů (EFSA, 2010). Jde ale o vodu ze všech zdrojů včetně jídla, takže samotnými nápoji pokryjete zhruba 1,6 až 2 litry denně. Přesná potřeba je individuální a roste s tělesnou hmotností, podílem svalů, fyzickou aktivitou i teplotou prostředí.

Ten přepočet na nápoje ale není číslo od EFSA. Vychází z odhadu, že přibližně pětina až čtvrtina tekutin pochází z potravin (Masot et al., 2020), takže ho berte jako orientaci, ne jako normu. Americký Institute of Medicine navíc udává hodnoty o něco vyšší, kolem 2,7 litru pro ženy a 3,7 litru pro muže, opět včetně vody z jídla.

Pro přehlednost si oba doporučené standardy shrňme do tabulky:

Zdroj doporučení	Celkový příjem vody (ženy)	Celkový příjem vody (muži)	Z toho z nápojů – orientačně (ženy / muži)
EFSA (2010)	2,0 l/den	2,5 l/den	1,6 l / 2,0 l
Institute of Medicine (USA)	2,7 l/den	3,7 l/den	přibližně 2,2 l / 3,0 l

Poznámka: celkový příjem vody zahrnuje nápoje i vodu, kterou přijmete v jídle.

A co slavných „8 sklenic"?

Toto pravidlo zní hezky, ale nemá pevný vědecký základ. Osm sklenic po 250 ml dá dva litry čisté vody, jenže tahle poučka ignoruje vodu z jídla i obrovské individuální rozdíly. Vaši skutečnou potřebu tekutin ovlivňuje řada faktorů:

• Tělesná hmotnost a podíl svalů: větší a svalnatější tělo potřebuje více vody.
• Fyzická aktivita a pocení: při sportu nebo v horku ztráty výrazně rostou.
• Věk, zdravotní stav a okolní teplota: každý z nich posouvá vaši individuální potřebu jinam.

Realita je přitom taková, že většina lidí doporučené hodnoty nesplní. Méně než polovina žen a zhruba 60 % mužů nedosahuje adekvátního příjmu vody z tekutin podle EFSA (Ferreira-Pêgo et al., 2015). Místo hledání jednoho univerzálního čísla v tabulce je proto smysluplnější naslouchat vlastnímu tělu a průběžně sledovat barvu moči.

Ilustrační obrázek vygenerovaný umělou inteligencí (Google Gemini)

Kolik vody na kilogram tělesné hmotnosti?

Pokud vám tabulková čísla nesedí, protože vážíte výrazně víc nebo míň než průměr, použijte orientační přepočet 30 až 35 ml celkové vody na kilogram tělesné hmotnosti u zdravého dospělého člověka. Sedmdesátikilová žena se tak dostane přibližně na 2,1 až 2,5 litru denně, což odpovídá doporučení EFSA. Berte to ale skutečně jako hrubý odhad, ne jako normu.

Nepočítá totiž s tím, z čeho je vaše tělo poskládané ani jak je venku horko. Při vyšší hmotnosti navíc vyjde číslo zbytečně velké, protože tuková tkáň drží vody málo.

Ještě jedna praktická věc: vaše ledviny dokážou přebytečnou vodu vylučovat jen omezenou rychlostí, u zdravého dospělého zhruba do jednoho litru za hodinu. Vypít dva litry během půl hodiny proto nedává smysl – většinu z nich rovnou vyloučíte a při skutečně extrémním příjmu si můžete nebezpečně naředit sodík v krvi. Rozložte pití raději rovnoměrně během dne.

Pitný režim podle věku a životní situace

Univerzální pitný režim podle věku neexistuje, protože potřeby se v průběhu života mění. Nejvíc pozornosti si zaslouží čtyři skupiny:

• Senioři. S přibývajícím věkem slábne pocit žízně a zhoršuje se schopnost ledvin hospodařit s vodou, takže k dehydrataci dochází snadno a často nepozorovaně (Volkert et al., 2022). Ve vyšším věku to jde ruku v ruce s úbytkem svalové hmoty.
• Děti. Mají relativně větší povrch těla a rychlejší metabolismus, a proto jsou na nedostatek tekutin citlivější než dospělí (Chouraqui, 2023). U sportujících dětí platí navíc vlastní pravidla, protože se potí a přitom si žízeň uvědomují méně spolehlivě.
• Sportovci. Musí dorovnávat ztráty potem, které se mění podle délky výkonu i teploty prostředí.
• Těhotné a kojící ženy. Potřeba tekutin u nich přirozeně roste, u kojení podle EFSA zhruba o 700 ml denně.

Společný jmenovatel zůstává stejný: čím náročnější situace, tím vědoměji je potřeba k pití přistupovat.

Co se počítá do pitného režimu? Káva, čaj i polévka

Mnoho lidí žije v přesvědčení, že do pitného režimu patří jen čistá voda. Není to pravda. Do denního příjmu tekutin vám počítají prakticky všechny nápoje i voda, kterou sníte v jídle. Zhruba 25 až 30 % celkového příjmu vody pochází právě z potravin, zejména z ovoce, zeleniny, polévek a mléčných výrobků (Sui et al., 2016).

Potravina	Obsah vody
Okurka	~ 97 %
Ledový salát	~ 95 %
Rajče	~ 94 %
Celer	~ 94 %
Vodní meloun	~ 91 %
Jahody	~ 91 %
Citrusy	~ 88 %

Talíř salátu k obědu je tedy tichý, ale účinný pomocník vaší hydratace. A pokud počítáte kalorie, potraviny s vysokým obsahem vody vám navíc pomůžou zasytit se za méně energie.

Ilustrační obrázek vygenerovaný umělou inteligencí (Google Gemini)

A co káva a čaj?

Asi nejhouževnatější mýtus se týká kávy a čaje. Roky se říká, že odvodňují a do pitného režimu je nezapočítáte. Vědecká data ale mluví jinak.

Když 50 pravidelných pijáků kávy vypilo denně čtyři šálky, jejich celková voda v těle se nelišila od dní, kdy pili jen vodu (Killer et al., 2014). Odvodnit vás dokáže až opravdu velká dávka naráz. Ve studii, kde účastníci dostali zhruba 270 mg kofeinu, se na výdeji moči neprojevilo nic. Teprve dvojnásobek, tedy asi 540 mg, moč rozproudil (Seal et al., 2017). Bavíme se tak o pěti a víc šálcích silné kávy vypitých za sebou – ne o vašem ranním espressu (Maughan & Griffin, 2003). Káva i čaj v běžném množství tedy do pitného režimu plnohodnotně patří.

Výjimkou zůstává alkohol. Ten potlačuje vylučování antidiuretického hormonu a zvyšuje tvorbu moči, takže jako zdroj hydratace se nehodí. Vodu sice obsahuje, spolehnout se na něj ale nemůžete – ke každému alkoholickému nápoji si proto dejte i něco nealkoholického.

Index hydratace nápojů

Existují i nápoje, které tělo udrží déle než vodu. Takzvaný index hydratace nápojů ukázal, že mléko a rehydratační roztoky zadrží tekutiny lépe než čistá voda, zatímco káva, čaj nebo džus se vodě svým hydratačním účinkem vyrovnají (Maughan et al., 2016).

Za lepším výsledkem mléka stojí obsah sodíku, draslíku a bílkovin – minerální látky totiž pomáhají vodu v těle udržet. Opatrnost si zaslouží jen slazené limonády a energetické nápoje. K příjmu tekutin sice přispívají také, ale nesou s sebou i značné množství přidaného cukru a energie. Pokud je pijete pravidelně, stojí za pozornost i to, kam se přebytečná energie ukládá – roli tu hraje zejména viscerální tuk.

Jak poznáte, že pijete málo: Test dehydratace, který zvládnete doma

K mírné dehydrataci stačí, když vaše hmotnost klesne o 1 až 2 %, u osmdesátikilového člověka tedy o 0,8 až 1,6 kilogramu. Při akutní ztrátě tekutin za tímto poklesem stojí především voda. A přesto už tahle „neviditelná" dehydratace zhoršuje náladu, zvyšuje únavu a oslabuje schopnost soustředit se (Ganio et al., 2011; Armstrong et al., 2012). Rozsáhlá metaanalýza potvrdila, že nedostatek vody měřitelně snižuje pozornost, výkonné funkce mozku i koordinaci (Wittbrodt & Millard-Stafford, 2018).

Nejjednodušší test dehydratace máte doma na toaletě. Světle slámová moč obvykle odpovídá dostatečnému příjmu tekutin, tmavě žlutá až jantarová bývá signálem, že máte dopít. Berte to ale jako orientační vodítko – barvu ovlivňují i některé potraviny, doplňky stravy a léky. Dlouhodobě zcela čirá moč zase může souviset s velmi vysokým příjmem tekutin, sama o sobě ale důkazem nadměrného pití není. A nespoléhejte jen na žízeň, protože u seniorů a při intenzivním pohybu přichází pozdě.

Mezi typické příznaky dehydratace patří:

• žízeň a sucho v ústech,
• tmavá moč,
• bolest hlavy, únava a zhoršené soustředění,
• závrať a snížený fyzický výkon,
• u starších lidí i zmatenost.

Možná vás překvapí, že dlouhodobě nízký příjem tekutin může vést i k opačně vypadajícímu problému – tělo si začne vodu zadržovat. Čemu všemu se dá zadržování vody v těle přičíst, rozebíráme v samostatném článku.

Jak rozložit pití během dne

Praxe je jednodušší, než se zdá. Držte se čtyř bodů:

• Ráno začněte sklenicí. Po několika hodinách spánku bez tekutin přijde vhod, zvlášť když máte žízeň nebo vás čeká trénink.
• Pijte pravidelně a po menších dávkách, orientačně 200 až 300 ml každou hodinu až dvě. Ke každému jídlu si dejte sklenici.
• Při sportu připočtěte ztráty potem. Za hodinu intenzivního pohybu ztratíte podle teploty půl litru až litr a půl.
• Večer příjem zmírněte, ať vás v noci nebudí močový měchýř.

Pitný režim v létě: kdy samotná voda nestačí

Horko celou rovnici mění. Za hodinu pohybu v teple ztratíte potem půl litru až litr a půl a spolu s vodou odchází i sodík. Zrádné přitom je, že právě v horku lidé nejčastěji pijí „pro jistotu" mnohem víc, než potřebují – a nadměrný příjem tekutin je hlavní příčinou hyponatremie, důležitější než samotná ztráta soli potem (Rangan et al., 2021).

Nápoj s elektrolyty proto neberte jako pojistku proti hyponatremii, tu spolehlivě nevyřeší. Hodí se z jiného důvodu: mléko a rehydratační roztoky drží tekutiny v těle déle než čistá voda právě díky obsahu sodíku a draslíku (Maughan et al., 2016), takže po delší zátěži v horku doplníte ztráty rychleji.

Pozor si dejte i ve dnech, kdy nesportujete. V horkém počasí se potíte, i když jen sedíte v kanceláři, a nejohroženější skupinou zůstávají senioři – pocit žízně jim přichází pozdě, takže na něj nemá smysl čekat (Volkert et al., 2022).

Ilustrační obrázek vygenerovaný umělou inteligencí (Google Gemini)

Hydratace, výkon a hubnutí: Co se děje, když pijete málo

U déletrvajícího pohybu hydratace přímo ovlivňuje fyzický výkon (Maughan, 2003). Dehydratovaný sval ztrácí sílu i vytrvalost dřív, než byste čekali, a zpomalí se i regenerace svalů po tréninku.

Voda je zároveň v boji s nadváhou nedoceněný spojenec. Sklenice vody před jídlem vás může trochu zasytit a při hubnutí pomoct udržet porce pod kontrolou. U koho to zabere a jak silně, se ale liší člověk od člověka (Bracamontes-Castelo et al., 2019). Vůbec nejúčinnějším krokem je nahradit slazené a kalorické nápoje vodou: ženy, které to během hubnutí udělaly, zhubly více než ty, které pokračovaly v dietních limonádách (Madjd et al., 2015). Takzvaný termogenní efekt vody zůstává sporný – některé práce jej potvrzují (Boschmann et al., 2003), jiné nikoli (Brown et al., 2006).

Hlavní přínos vody pro hubnutí tedy nestojí na spalování kalorií, ale na zasycení a nahrazení tekutých kalorií. Celý obrázek najdete v samostatném článku o tom, jak si spočítat a vytvořit kalorický deficit.

Dá se vypít i příliš mnoho? Ano, a není to legrace

Platí, že více není vždy lépe. Nadměrné pití v řádu mnoha litrů denně může vést k nebezpečnému zředění sodíku v krvi, takzvané hyponatremii (Rangan et al., 2021). Projeví se bolestí hlavy, nevolností, zmateností a v těžkých případech i křečemi. Nejčastěji na to doplácejí vytrvalostní sportovci, kteří během dlouhého výkonu pijí „pro jistotu“ co nejvíc. Rozumnější je odhadnout, kolik toho potem skutečně ztrácíte, a doplňovat podle toho.

Cílem správného pitného režimu proto není pít co nejvíce, ale pít dostatečně a rovnoměrně po celý den.

Pitný režim a složení těla: Co vám ukáže analýza InBody

Tady se dostáváme k jádru věci. Kolik vody v těle skutečně máte, vám číslo na váze ani sklenice na stole neprozradí. Podrobnější obrázek vám dá analýza složení těla na přístroji InBody.

InBody pomocí patentované technologie DSM BIA rozdělí celkovou tělesnou vodu na vodu uvnitř buněk a vodu mimo buňky a porovná je s referenčním rozmezím pro vaši postavu. Uvidíte tak nejen, kolik vody v těle máte, ale i to, jak je rozložená. Pokud vás zajímá, jaké je ideální množství svalů, vody a tuku v těle, najdete odpověď v samostatném článku.

Jak moc se tomu dá věřit? Vědci postavili InBody proti laboratorní metodě, která platí za zlatý standard měření tělesné vody. Shoda vyšla jako výborná až velmi dobrá – a nelišila se podle toho, odkud účastníci pocházeli (Blue et al., 2023). Když se navíc změříte dvakrát po sobě, dostanete prakticky totéž číslo (Looney et al., 2024). Jde ale o odhad, ne o přímé měření – výsledky proto porovnávejte vždy za srovnatelných podmínek.

Jedna praktická rada je přitom zásadní. Vypitá voda těsně před analýzou výsledky zkresluje, protože tělo potřebuje několik hodin, než ji rozdělí mezi buňky. Kontrolovaná studie prokázala, že akutní příjem tekutin mění naměřené hodnoty vnitrobuněčné i mimobuněčné vody, svalové hmoty i tuku, a to po celé dvě hodiny sledování (Schierbauer et al., 2023). Proto se na měření připravte správně: pijte rovnoměrně během dne, poslední větší dávku tekutin si dejte nejméně dvě hodiny předem a nesnažte se dehydrataci dohnat těsně před analýzou.

Přestaňte hádat, co se děje uvnitř vašeho těla. Místo spoléhání na obecné poučky si nechte změřit vodu v těle, svalovou hmotu i tělesný tuk na přístroji InBody a získejte jasná, individuální data. Přístroje InBody najdete napříč celou Českou republikou – zarezervujte si svůj termín ještě dnes.

Sklenice, která rozhoduje víc, než čekáte

Správný pitný režim není o odškrtávání osmi sklenic v aplikaci. Je o tom rozumět vlastnímu tělu: vědět, kolik potřebujete vy, počítat i s vodou z jídla, pít rovnoměrně a nenechat se vystrašit ranní kávou. Zbytek už za vás udělá zvyk – a jednou za čas měření, které vám ukáže, jestli to celé funguje.

Často se ptáte

Kolik vody denně vypít?

Adekvátní denní příjem celkové vody činí podle EFSA 2,0 litru pro ženy a 2,5 litru pro muže, včetně vody z jídla. Samotnými nápoji byste měli pokrýt zhruba 1,6 až 2 litry denně. Přesné množství ale závisí na vaší hmotnosti, podílu svalů, aktivitě a okolní teplotě.

Počítá se káva a čaj do pitného režimu?

Ano. U pravidelných konzumentů hydratuje běžná káva i čaj srovnatelně s vodou, takže si je do denního příjmu tekutin klidně započítejte. Odvodňující efekt nastupuje až u jednorázové dávky kolem 6 mg kofeinu na kilogram hmotnosti, tedy zhruba pěti šálků silné kávy naráz.

Počítá se do pitného režimu alkohol?

Ne. Alkohol potlačuje vylučování antidiuretického hormonu, takže tělo vyloučí víc tekutiny, než kolik jste vypili. Do denního příjmu si ho nezapočítávejte a po každém alkoholickém nápoji si dejte navíc sklenici vody.

Jaké jsou příznaky dehydratace?

Mezi nejčastější patří žízeň, sucho v ústech, tmavá moč, bolest hlavy, únava a zhoršené soustředění. Už ztráta 1 až 2 % tělesné hmotnosti zhoršuje náladu a pozornost, proto se vyplatí nečekat až na pocit žízně.

Pomáhá voda při hubnutí?

Ano, hlavně nepřímo. Sklenice vody před jídlem podporuje pocit sytosti a nahrazení slazených nápojů vodou patří mezi nejúčinnější kroky při hubnutí. Voda navíc neobsahuje žádné kalorie.

Liší se pitný režim podle věku?

Ano. Senioři jsou kvůli slábnoucímu pocitu žízně náchylnější k dehydrataci, děti zase ztrácejí vodu rychleji. Sportovci, těhotné a kojící ženy mají potřebu tekutin vyšší. Pitný režim je proto vždy individuální.

Jak zjistím, kolik vody mám v těle?

Podrobný odhad vám poskytne analýza složení těla na přístroji InBody, který rozdělí celkovou tělesnou vodu na vodu uvnitř a vně buněk a vyhodnotí i poměr ECW/TBW. Před měřením ale nepijte velké množství vody naráz, zkreslilo by to výsledky.

Zdroje

Armstrong, L. E., Ganio, M. S., Casa, D. J., Lee, E. C., McDermott, B. P., Klau, J. F., Jimenez, L., Le Bellego, L., Chevillotte, E., & Lieberman, H. R. (2012). Mild dehydration affects mood in healthy young women. The Journal of Nutrition, 142(2), 382–388. https://doi.org/10.3945/jn.111.142000

Blue, M. N. M., Tinsley, G. M., Hirsch, K. R., Ryan, E. D., Ng, B. K., & Smith-Ryan, A. E. (2023). Validity of total body water measured by multi-frequency bioelectrical impedance devices in a multi-ethnic sample. Clinical Nutrition ESPEN, 54, 187–193. https://doi.org/10.1016/j.clnesp.2023.01.014

Boschmann, M., Steiniger, J., Hille, U., Tank, J., Adams, F., Sharma, A. M., Klaus, S., Luft, F. C., & Jordan, J. (2003). Water-induced thermogenesis. The Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism, 88(12), 6015–6019. https://doi.org/10.1210/jc.2003-030780

Bracamontes-Castelo, G., Bacardí-Gascón, M., & Jiménez-Cruz, A. (2019). Effect of water consumption on weight loss: A systematic review. Nutrición Hospitalaria, 36(6), 1424–1429. https://doi.org/10.20960/nh.02746

Brown, C. M., Dulloo, A. G., & Montani, J. P. (2006). Water-induced thermogenesis reconsidered: The effects of osmolality and water temperature on energy expenditure after drinking. The Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism, 91(9), 3598–3602. https://doi.org/10.1210/jc.2006-0407

Chouraqui, J. P. (2023). Children's water intake and hydration: A public health issue. Nutrition Reviews, 81(5), 610–624. https://doi.org/10.1093/nutrit/nuac073

European Food Safety Authority (EFSA) Panel on Dietetic Products, Nutrition, and Allergies. (2010). Scientific opinion on dietary reference values for water. EFSA Journal, 8(3), 1459. https://doi.org/10.2903/j.efsa.2010.1459

Ferreira-Pêgo, C., Guelinckx, I., Moreno, L. A., Kavouras, S. A., Gandy, J., Martinez, H., Bardosono, S., Abdollahi, M., Nasseri, E., Jarosz, A., Babio, N., & Salas-Salvadó, J. (2015). Total fluid intake and its determinants: Cross-sectional surveys among adults in 13 countries worldwide. European Journal of Nutrition, 54(Suppl 2), 35–43. https://doi.org/10.1007/s00394-015-0943-9

Ganio, M. S., Armstrong, L. E., Casa, D. J., McDermott, B. P., Lee, E. C., Yamamoto, L. M., Marzano, S., Lopez, R. M., Jimenez, L., Le Bellego, L., Chevillotte, E., & Lieberman, H. R. (2011). Mild dehydration impairs cognitive performance and mood of men. British Journal of Nutrition, 106(10), 1535–1543. https://doi.org/10.1017/S0007114511002005

Jéquier, E., & Constant, F. (2010). Water as an essential nutrient: The physiological basis of hydration. European Journal of Clinical Nutrition, 64(2), 115–123. https://doi.org/10.1038/ejcn.2009.111

Killer, S. C., Blannin, A. K., & Jeukendrup, A. E. (2014). No evidence of dehydration with moderate daily coffee intake: A counterbalanced cross-over study in a free-living population. PLOS ONE, 9(1), e84154. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0084154

Looney, D. P., Schafer, E. A., Chapman, C. L., Pryor, R. R., Potter, A. W., Roberts, B. M., & Friedl, K. E. (2024). Reliability, biological variability, and accuracy of multi-frequency bioelectrical impedance analysis for measuring body composition components. Frontiers in Nutrition, 11, 1491931. https://doi.org/10.3389/fnut.2024.1491931

Madjd, A., Taylor, M. A., Delavari, A., Malekzadeh, R., Macdonald, I. A., & Farshchi, H. R. (2015). Effects on weight loss in adults of replacing diet beverages with water during a hypoenergetic diet: A randomized, 24-wk clinical trial. The American Journal of Clinical Nutrition, 102(6), 1305–1312. https://doi.org/10.3945/ajcn.115.109397

Masot, O., Miranda, J., Santamaría, A. L., Paraiso Pueyo, E., Pascual, A., & Botigué, T. (2020). Fluid intake recommendation considering the physiological adaptations of adults over 65 years: A critical review. Nutrients, 12(11), 3383. https://doi.org/10.3390/nu12113383

Maughan, R. J. (2003). Impact of mild dehydration on wellness and on exercise performance. European Journal of Clinical Nutrition, 57(Suppl 2), S19–S23. https://doi.org/10.1038/sj.ejcn.1601897

Maughan, R. J., & Griffin, J. (2003). Caffeine ingestion and fluid balance: A review. Journal of Human Nutrition and Dietetics, 16(6), 411–420. https://doi.org/10.1046/j.1365-277X.2003.00477.x

Maughan, R. J., Watson, P., Cordery, P. A. A., Walsh, N. P., Oliver, S. J., Dolci, A., Rodriguez-Sanchez, N., & Galloway, S. D. R. (2016). A randomized trial to assess the potential of different beverages to affect hydration status: Development of a beverage hydration index. The American Journal of Clinical Nutrition, 103(3), 717–723. https://doi.org/10.3945/ajcn.115.114769

Rangan, G. K., Dorani, N., Zhang, M. M., Abu-Zarour, L., Lau, H. C., Munt, A., Chandra, A. N., Saravanabavan, S., Rangan, A., Zhang, J. Q. J., Howell, M., & Wong, A. T. Y. (2021). Clinical characteristics and outcomes of hyponatraemia associated with oral water intake in adults: A systematic review. BMJ Open, 11(12), e046539. https://doi.org/10.1136/bmjopen-2020-046539

Schierbauer, J., Günther, S., Haupt, S., Zimmer, R. T., Herz, D., Voit, T., Zimmermann, P., Wachsmuth, N. B., Aberer, F., & Moser, O. (2023). Acute fluid intake impacts assessment of body composition via bioelectrical impedance analysis: A randomized, controlled crossover pilot trial. Metabolites, 13(4), 473. https://doi.org/10.3390/metabo13040473

Seal, A. D., Bardis, C. N., Gavrieli, A., Grigorakis, P., Adams, J. D., Arnaoutis, G., Yannakoulia, M., & Kavouras, S. A. (2017). Coffee with high but not low caffeine content augments fluid and electrolyte excretion at rest. Frontiers in Nutrition, 4, 40. https://doi.org/10.3389/fnut.2017.00040

Sui, Z., Zheng, M., Zhang, M., & Rangan, A. (2016). Water and beverage consumption: Analysis of the Australian 2011–2012 National Nutrition and Physical Activity Survey. Nutrients, 8(11), 678. https://doi.org/10.3390/nu8110678

Volkert, D., Beck, A. M., Cederholm, T., Cruz-Jentoft, A., Hooper, L., Kiesswetter, E., Maggio, M., Raynaud-Simon, A., Sieber, C., Sobotka, L., van Asselt, D., Wirth, R., & Bischoff, S. C. (2022). ESPEN practical guideline: Clinical nutrition and hydration in geriatrics. Clinical Nutrition, 41(4), 958–989. https://doi.org/10.1016/j.clnu.2022.01.024

Wittbrodt, M. T., & Millard-Stafford, M. (2018). Dehydration impairs cognitive performance: A meta-analysis. Medicine & Science in Sports & Exercise, 50(11), 2360–2368. https://doi.org/10.1249/MSS.0000000000001682