Nedostatek vitamínu D: Jak ho poznáte, co ho způsobuje a proč s ním souvisí tuk i svaly

1. 10. 2026

Cítíte se v zimě unavení a svaly jako by najednou měly míň síly? Může za tím stát „sluneční vitamín“, nebo jde jen o další internetový mýtus? A proč byste mu měli věnovat pozornost hlavně ve chvíli, kdy vám váha ukazuje pár kilo navíc?

Ilustrační obrázek vygenerovaný umělou inteligencí (Google Gemini)

Nedostatek vitamínu D patří mezi nejčastější nutriční deficity v Evropě – a Česko kvůli své zeměpisné poloze žádnou výjimku netvoří. Vitamín D přitom neslouží jen zdraví kostí. Ovlivňuje i svaly a imunitu, a tělo s vyšším podílem tělesného tuku s ním hospodaří jinak. Kolem vitamínu D zároveň koluje spousta přehnaných slibů. Pojďme se podívat, co o něm říká aktuální výzkum.

V kostce: 40 % Evropanů má hladinu vitamínu D pod 50 nmol/l. V Česku kůže zhruba od října do března vitamín D prakticky nevytváří. Tuková tkáň vitamín D zadržuje, takže lidé s vyšším podílem tuku trpí na deficit vitamínu D častěji. Horní bezpečná hranice pro dospělé činí 4 000 IU denně, ne 10 000 IU, jak tvrdí starší zdroje.

Co je vitamín D a proč ho tělo potřebuje?

Vitamín D je látka rozpustná v tucích, kterou si tělo z velké části vyrábí samo, a to v kůži působením UVB záření. Na rozdíl od většiny vitaminů se proto chová spíš jako hormon. Tvorba vitamínu D v kůži přitom závisí na ročním období, zeměpisné šířce, věku i barvě pleti.

	Vitamin D3 (cholekalciferol)	Vitamin D2 (ergokalciferol)
Odkud pochází	Vzniká v kůži, najdete ho v živočišných potravinách	Pochází z hub a kvasinek
Účinnost	Zvyšuje hladinu v krvi účinněji	Méně účinný, zvlášť při vyšších jednorázových dávkách
Kde ho najdete	Většina doplňků stravy	Některé rostlinné doplňky

Zdroj: Tripkovic et al. (2012)

Játra obě formy přemění na 25-hydroxyvitamin D, zkráceně 25(OH)D. Právě jeho hladinu lékaři měří v krvi – takže pokud si chcete nechat udělat rozbor krve, hledejte na objednávce 25(OH)D. Ledviny a další tkáně z něj pak vytvářejí aktivní hormon kalcitriol.

Hlavní úkol vitamínu D? Pomáhá střevu vstřebat vápník a fosfor. Bez něj tělo využije jen malou část vápníku z potravy a začne si ho brát z kostí. U dětí vede dlouhodobý deficit ke křivici, u dospělých k měknutí kostí neboli osteomalacii (Holick, 2007). Receptory pro vitamín D ale najdete i ve svalech a imunitních buňkách.

Jak častý je nedostatek vitamínu D v Česku?

Čísla mluví jasně:

Ukazatel	Hodnota	Zdroj
Evropané s hladinou pod 50 nmol/l	40 %	Cashman et al. (2016)
Evropané v hlubokém deficitu (pod 30 nmol/l)	13 %, v zimě téměř 18 %	Cashman et al. (2016)
Běžný příjem vitamínu D ze stravy v Česku	pouze 2,5–5,1 µg denně	Bischofová et al. (2018)
Češi, kteří nedosahují doporučeného příjmu	více než 95 %	Bischofová et al. (2018)
Doporučený příjem podle EFSA	15 µg (600 IU) denně	EFSA NDA Panel (2016)

Druhým problémem je zeměpisná šířka. Klasická studie ukázala, že v Bostonu (42° s. š.) nevytvoří kůže od listopadu do února prakticky žádný vitamín D. V kanadském Edmontonu (52° s. š.) trvá tato „vitamín D winter“ dokonce od října do března (Webb et al., 1988).

Věděli jste? Česko leží mezi 48. a 51. rovnoběžkou, tedy blíž Edmontonu než Bostonu. V zimě vám nepomůže, ani když budete venku trávit celé dny.

Co způsobuje nedostatek vitamínu D?

Příčiny nedostatku vitamínu D se obvykle sčítají – jediný faktor za ním stojí jen málokdy. Nejčastěji se sejde několik rizikových faktorů najednou:

• Málo pobytu venku v teplé části roku. Kancelářská práce, dojíždění autem a víkendy doma připraví kůži o UVB záření.
• Vyšší věk. S přibývajícími roky kůže vyrábí vitamín D méně efektivně (MacLaughlin & Holick, 1985).
• Tmavší pokožka. Melanin funguje jako přirozený filtr UVB. U tmavších etnických skupin v Evropě se hluboký deficit vyskytuje 3–71krát častěji (Cashman et al., 2016).
• Nadváha a obezita. Tuková tkáň vitamín D zadržuje, podrobnosti najdete níže.
• Onemocnění a strava. Riziko zvyšuje strava chudá na ryby a vejce, celiakie, Crohnova choroba a onemocnění jater a ledvin (Holick, 2007).

Ilustrační obrázek vygenerovaný umělou inteligencí (Google Gemini)

Opalovací krémy: Připravují vás opravdu o vitamín D?

Tady vás možná překvapíme. Systematický přehled 76 studií zjistil, že v běžném životě opalovací krém hladinu vitamínu D prokazatelně nesnižuje. V laboratoři s umělým UV zářením tvorbu vitamínu D sice brzdí, randomizované studie s krémy kolem SPF 16 ale žádný pokles nenašly. Lidé, kteří se mažou, mají vitamínu D často dokonce víc, protože tráví víc času venku (Neale et al., 2019). Krémy s velmi vysokým faktorem zatím nikdo takto netestoval.

Opalovací krém kvůli vitamínu D neodkládejte. Kůže po určité době na slunci tvorbu vitamínu D sama přibrzdí (Holick, 2007). Delší opalování vám tak vitamín D nepřidá, jen zvyšuje riziko spálení a rakoviny kůže.

Proč tuk „zamyká“ vitamín D

Tady se dostáváme k tématu, které se tělesného složení týká přímo. Vitamín D se rozpouští v tucích, takže ho tuková tkáň nasaje a drží mimo krevní oběh. Co ukázaly studie:

Studie	Co zjistila
Wortsman et al. (2000)	Po stejné dávce UVB záření stoupla hladina vitamínu D3 v krvi lidí s obezitou o 57 % méně než u štíhlých
Pereira-Santos et al. (2015)	Lidé s obezitou mají nedostatek vitamínu D o 35 % častěji (metaanalýza 23 studií)
Ekwaru et al. (2014)	Lidé s obezitou měli při stejném užívání doplňků hladinu o 19,8 nmol/l nižší. Autoři navrhují dvoj- až trojnásobné dávky
Mason et al. (2011)	Ženy, které zhubly alespoň 15 % hmotnosti, si hladinu vitamínu D zvýšily asi o 19 nmol/l

Rozhoduje ale skutečné množství tuku, ne samotná váha nebo BMI. Dva lidé se stejnou hmotností mohou mít úplně jiné tělesné složení. Právě to vám ukáže měření InBody. Díky patentované technologii DSM-BIA měří přístroj složení těla přímo, bez empirických odhadů podle věku nebo pohlaví. Zjistí procento tělesného tuku (PBF), úroveň viscerálního tuku, množství kosterní svalové hmoty (SMM) a rozložení svalů v jednotlivých částech těla.

Na InBody spoléhají i vědci. Tým z Lékařské fakulty UK v Plzni sledoval během zimních měsíců let 2021–2023 zdravé studenty medicíny, kteří užívali postupně rostoucí dávky vitamínu D3 od 1 000 do 8 000 IU denně, a jejich tělesné složení hodnotil přístrojem InBody S10 (Jirásko et al., 2025). Zjistili, že způsob, jakým tělo vitamín D zpracovává, souvisel s BMI a slaběji i s množstvím kosterní svalové hmoty.

? Modelová situace: Paní Jana, 52 let, má BMI 26, tedy „jen lehkou nadváhu“. InBody ale ukáže 36 % tělesného tuku, zvýšený viscerální tuk a podprůměrné svaly na nohou. Takový profil zvyšuje pravděpodobnost nedostatku vitamínu D. Je to dobrý důvod probrat s praktickým lékařem krevní test.

Více se dozvíte v článku o tom, kolik svalů, vody a tuku je v těle ideální.

Nedostatek vitamínu D (hypovitaminóza D): Příznaky a důsledky, které snadno přehlédnete

Hypovitaminóza D je odborný název pro nedostatečnou hladinu vitamínu D v krvi. Mírný deficit často nemá žádné příznaky. Jak se tedy projevuje nedostatek vitaminu D, když už se projeví? Nejčastější projevy nedostatku vitamínu D shrnuje tabulka.

Příznak	Koho se týká	S čím si ho můžete splést
Tupá bolest kostí	Dospělí	Revmatické potíže, přetížení
Svalová slabost (stehna, paže)	Dospělí, senioři	Nedostatek pohybu, úbytek svalů
Únava	Všichni	Spánkový deficit, stres, chudokrevnost, štítná žláza
Častější pády	Senioři	Poruchy rovnováhy, léky
Křivice, deformace kostí	Děti	Nemá jednoduchou záměnu, patří k lékaři

Zdroj: Holick (2007)

Dlouhodobé důsledky nedostatku vitamínu D se týkají hlavně kostí: u dětí křivice, u dospělých osteomalacie a zhoršení osteoporózy (Holick, 2007).

Příznaky jsou nespecifické, proto nedostatek spolehlivě potvrdí jen krevní test.

Jak se nedostatek vitaminu D projevuje na svalech

Metaanalýza 30 studií s 5 615 účastníky zjistila, že suplementace mírně zlepšuje svalovou sílu, ale nezvyšuje svalovou hmotu. Nejvíce z ní profitovali lidé s hlubokým deficitem a lidé nad 65 let (Beaudart et al., 2014).

Vitamín D tedy svaly sám nevybuduje. Na to potřebujete bílkoviny a silový trénink. Přečtěte si, proč dochází k úbytku svalové hmoty. Segmentální analýza InBody vám navíc ukáže, jestli svaly ubývají rovnoměrně, nebo třeba jen na nohou.

Nedostatek vitamínu D a pocení: Platí to?

Na internetu často narazíte na tvrzení, že nadměrné pocení prozrazuje nedostatek vitamínu D. U dospělých to spolehlivé studie nepotvrzují. Pocení má desítky možných příčin, od hormonů přes stres po léky – proto nehádejte a obraťte se na lékaře.

Účinky vitamínu D: Co umí a co ne

Pozitivní účinky vitamínu D na kosti a vstřebávání vápníku potvrzuje výzkum jednoznačně. U dalších oblastí je obraz mnohem pestřejší. Starší články spojovaly vitamín D s desítkami nemocí. Tyto souvislosti ale pocházejí hlavně z observačních studií, které ukazují vztah, nikoli příčinu (Demay et al., 2024). Co ukázaly velké klinické studie?

Oblast	Výsledek	Co zjistila studie
Respirační infekce	✅ Mírný přínos	Riziko nižší zhruba o 8 %, nejlépe fungovaly denní dávky 400–1 000 IU (Jolliffe et al., 2021)
Autoimunita a vitamín D	✅ Slibné	O 22 % méně autoimunitních onemocnění při 2 000 IU denně (Hahn et al., 2022)
Svalová síla	⚠️ Malý efekt	Hlavně u seniorů a lidí s deficitem (Beaudart et al., 2014)
Vitamin D a deprese	❌ Bez efektu	Nechránil před depresí ani nezlepšil náladu (Okereke et al., 2020)
Rakovina a srdce	❌ Bez efektu	U zdravých lidí bez deficitu (Manson et al., 2019)
Zlomeniny	❌ Bez efektu	U zdravých lidí bez deficitu a osteoporózy (LeBoff et al., 2022)

Závěr? Odstranit deficit smysl dává. Megadávky pro lidi, kteří nedostatek nemají, ale žádný zázrak nepřinesou.

Ilustrační obrázek vygenerovaný umělou inteligencí (Google Gemini)

Jak zjistit, jestli máte nedostatek vitamínu D?

Jediným spolehlivým ukazatelem je krevní test na 25(OH)D. Laboratoře ho uvádějí v nmol/l nebo v ng/ml. Hodnotu v nmol/l převedete na ng/ml, když ji vydělíte 2,5.

Hladina 25(OH)D	V ng/ml	Co to znamená
pod 25–30 nmol/l	pod 10–12 ng/ml	Deficit (hypovitaminóza D)
30–50 nmol/l	12–20 ng/ml	Hraniční pásmo
50 nmol/l a více	20 ng/ml a více	Dostatečné zásobení pro většinu lidí (EFSA NDA Panel, 2016)
nad 375 nmol/l	nad 150 ng/ml	Typické pro předávkování (Marcinowska-Suchowierska et al., 2018)

Doporučení Endocrine Society nedoporučují plošné testování zdravých lidí (Demay et al., 2024). Krevní test má smysl hlavně v těchto situacích:

• máte příznaky, například bolest kostí, svalovou slabost nebo časté pády,
• trpíte onemocněním kostí, jako je osteoporóza nebo osteomalacie,
• máte problémy se vstřebáváním tuků (celiakie, Crohnova choroba) nebo onemocnění jater a ledvin,
• užíváte léky, které ovlivňují metabolismus vitamínu D, nebo potřebujete vyšší dávky.

Kde do toho zapadá InBody? Buďme transparentní: InBody hladinu vitamínu D neměří. Ukáže vám ale, kolik máte skutečně tuku, jak na tom jsou vaše svaly a jestli se tyto hodnoty v čase zlepšují. Pokud právě hubnete nebo posilujete, objednejte se na měření InBody a zjistěte, jestli ubývá tuk, a ne svaly.

Ilustrační obrázek vygenerovaný umělou inteligencí (Google Gemini)

Vitamin D dávkování: Kolik je dost a kolik už moc?

Skupina	Doporučený příjem (EFSA, 2016)	Horní bezpečná hranice (EFSA, 2023)
Kojenci 7–11 měsíců	10 µg (400 IU)	Dávkování konzultujte s pediatrem
Děti 1–10 let	15 µg (600 IU)	50 µg (2 000 IU)
Dospívající 11–17 let	15 µg (600 IU)	100 µg (4 000 IU)
Dospělí, těhotné a kojící ženy	15 µg (600 IU)	100 µg (4 000 IU)

Pro převod jednotek platí: 1 µg = 40 IU.

Stejné hodnoty platí i pro vitamín D3 – dávkování na obalech doplňků najdete obvykle v IU i v µg.

Pozor na starší zdroje: EFSA odvodil horní hranici z klinických studií, v nichž se nežádoucí účinky objevovaly od dávky 250 µg (10 000 IU) denně (EFSA NDA Panel, 2023). Právě tuto dávku přitom starší články označovaly za bezpečnou.

Doporučení Endocrine Society z roku 2024 navrhují suplementaci pro děti a dospívající ve věku 1–18 let, lidi nad 75 let, těhotné ženy a lidi s vysoce rizikovou prediabetes. Zdravým dospělým ve věku 19–74 let nedoporučují kvůli prevenci nemocí dávky nad rámec běžných doporučení. Lidem nad 50 let radí užívat vitamín D denně, ne v nárazových vysokých dávkách (Demay et al., 2024). Pro rodiče malých sportovců máme článek o výživě sportujících dětí.

? Česká studie z Plzně: U mladých zdravých dospělých udržela dávka 2 000 IU denně hladinu vitamínu D v zimě v doporučeném pásmu, a to i po měsíční pauze. Dávka 1 000 IU po přerušení rychle klesla (Kralova et al., 2025). Studie ale zahrnovala jen 35 lidí.

Vitamín D nežádoucí účinky: Kdy hrozí předávkování

V doporučených dávkách vitamín D vedlejší účinky prakticky nemá. Otrava vitamínem D je vzácná. Obvykle ji způsobí dlouhodobé užívání extrémně vysokých dávek nebo chyba v dávkování. Projevuje se zvýšenou hladinou vápníku v krvi, zmateností, apatií, zvracením, bolestí břicha, častým močením, žízní a dehydratací (Marcinowska-Suchowierska et al., 2018).

⚠️ Pozor: Slunce vás předávkovat nemůže (Holick, 2007), doplňky ano. Sečtěte vitamín D ze všech zdrojů, tedy z multivitamínů, kapek i obohacených potravin. Vyšší dávky užívejte jen po krevním testu a po domluvě s lékařem.

Vitamin D3, nebo D2? A má smysl vitamín D3 a K2?

Vitamin D3 zvyšuje hladinu v krvi účinněji než D2 (Tripkovic et al., 2012), proto ho obsahuje většina doplňků. Vitamín D3 a K2 je populární kombinace, protože K2 aktivuje bílkoviny, které pomáhají ukládat vápník do kostí. Velké studie, které by u zdravých lidí prokázaly přidaný přínos oproti samotnému D3, ale zatím chybí.

Ilustrační obrázek vygenerovaný umělou inteligencí (Google Gemini)

Zdroje vitamínu D: Slunce, talíř a doplňky

Zdroj	Na co myslet
Slunce (duben–září)	Hlavní zdroj vitamínu D. Choďte ven s odhalenými pažemi a nohama a vyhněte se spálení
Tučné mořské ryby (losos, makrela, sleď, sardinky)	Obsah se výrazně liší: losos z farmy měl ve studii jen asi čtvrtinu vitamínu D oproti divokému (Lu et al., 2007)
Vejce	V české stravě tvoří největší zdroj vitamínu D (21–28 % příjmu) (Bischofová et al., 2018)
Obohacené potraviny	Mléčné výrobky, margaríny, cereálie. Sledujte etiketu
Houby vystavené UV záření	Obsahují vitamin D2
Doplňky stravy	V zimě pro řadu lidí nejspolehlivější cesta. Hlídejte horní hranici

I s pestrou stravou se k 15 µg denně dostanete jen těžko. Proto v zimě řada lidí sahá po doplňcích.

Tahle zima může být jiná: Kde začít

Nedostatek vitamínu D není důvod k panice, ale ani drobnost, kterou byste měli ignorovat. Začněte těmito kroky:

• Zhodnoťte své riziko. Trávíte většinu dne uvnitř, je vám přes 60 let, máte tmavší pleť nebo víc tuku, než byste chtěli?
• Proberte krevní test s lékařem, pokud máte příznaky, onemocnění kostí nebo problémy se vstřebáváním.
• Hlídejte dávkování. Rozumným základem pro zdravé dospělé je 15 µg (600 IU) denně. Hranici 4 000 IU denně nepřekračujte bez doporučení lékaře.
• Zařaďte do jídelníčku ryby a vejce a v teplé části roku choďte ven.
• Poznejte složení svého těla. Když víte, kolik máte tuku a svalů, zjistíte, jestli vaše snaha jde správným směrem.

Právě poslední krok vám nejrychleji ukáže, co váha neprozradí. Objednejte se na měření InBody a za pár desítek vteřin uvidíte, kolik máte tuku, svalů a viscerálního tuku a jak se tyto hodnoty mění. Díky tomu budete přesně vědět, kde začít, ať už chcete zhubnout, posílit svaly, nebo jen lépe porozumět svému tělu.

Často se ptáte

Jak se projevuje nedostatek vitaminu D?

Mírný nedostatek vitamínu D často nemá žádné příznaky. Hlubší deficit se u dospělých projevuje bolestí kostí, svalovou slabostí, únavou a u seniorů vyšším rizikem pádů, u dětí křivicí. Protože jsou příznaky nespecifické, nedostatek spolehlivě potvrdí jen krevní test na 25(OH)D.

Co způsobuje nedostatek vitamínu D?

Nejčastější příčinou je málo slunce. V Česku kůže zhruba od října do března vitamín D prakticky nevytváří. K dalším příčinám patří strava chudá na ryby a vejce, vyšší věk, tmavší pleť, obezita (tuková tkáň vitamín D zadržuje) a nemoci, které zhoršují vstřebávání tuků nebo postihují játra a ledviny.

Jaké nemoci způsobuje nedostatek vitamínu D?

Dlouhodobý nedostatek vitamínu D se projevuje hlavně na kostech. U dětí způsobuje křivici, u dospělých osteomalacii, tedy měknutí kostí, a zhoršuje průběh osteoporózy (Holick, 2007). Mírný nebo krátkodobý deficit ale sám o sobě žádnou nemoc nezpůsobí.

Kolik vitamínu D denně užívat?

EFSA stanovuje pro zdravé dospělé a děti od jednoho roku přiměřený příjem 15 µg (600 IU) denně, pro kojence ve věku 7–11 měsíců 10 µg (400 IU). Horní bezpečná hranice pro dospělé činí 100 µg (4 000 IU) denně. Vyšší dávky užívejte jen po krevním testu a po domluvě s lékařem.

Jaké má vitamín D nežádoucí účinky?

V doporučených dávkách vitamín D nežádoucí účinky prakticky nemá. Dlouhodobé užívání velmi vysokých dávek ale může zvýšit hladinu vápníku v krvi. To se projeví zvracením, bolestí břicha, žízní, častým močením a zmateností. Ze slunce se předávkovat nemůžete, z doplňků ano.

Kdy je nejlepší užívat vitamín D?

V Česku má suplementace největší smysl zhruba od října do března, kdy kůže vitamín D nevytváří. Lidem nad 50 let odborníci doporučují užívat ho raději denně než v nárazových vysokých dávkách.

Je lepší vitamín D3, nebo D2?

Vitamín D3 (cholekalciferol) zvyšuje hladinu vitamínu D v krvi účinněji než D2, zejména při vyšších jednorázových dávkách. Většina kvalitních doplňků proto obsahuje právě D3.

Pomáhá vitamín D při hubnutí?

Studie ukazují spíš opačný vztah: hubnutí zvyšuje hladinu vitamínu D, protože s úbytkem tuku se ho do krve uvolní víc. Že by samotný vitamín D spaloval tuk, spolehlivé studie nepotvrzují. Jestli skutečně ubývá tuk a ne svaly, vám nejlépe ukáže měření InBody.

Zdroje

Beaudart, C., Buckinx, F., Rabenda, V., Gillain, S., Cavalier, E., Slomian, J., Petermans, J., Reginster, J.-Y., & Bruyère, O. (2014). The effects of vitamin D on skeletal muscle strength, muscle mass, and muscle power: A systematic review and meta-analysis of randomized controlled trials. The Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism, 99(11), 4336–4345. https://doi.org/10.1210/jc.2014-1742 

Bischofová, S., Dofková, M., Blahová, J., Kavřík, R., Nevrlá, J., Řehůřková, I., & Ruprich, J. (2018). Dietary intake of vitamin D in the Czech population: A comparison with dietary reference values, main food sources identified by a total diet study. Nutrients, 10(10), 1452. https://doi.org/10.3390/nu10101452 

Cashman, K. D., Dowling, K. G., Škrabáková, Z., Gonzalez-Gross, M., Valtueña, J., De Henauw, S., Moreno, L., Damsgaard, C. T., Michaelsen, K. F., Mølgaard, C., Jorde, R., Grimnes, G., Moschonis, G., Mavrogianni, C., Manios, Y., Thamm, M., Mensink, G. B., Rabenberg, M., Busch, M. A., … Kiely, M. (2016). Vitamin D deficiency in Europe: Pandemic? The American Journal of Clinical Nutrition, 103(4), 1033–1044. https://doi.org/10.3945/ajcn.115.120873 

Demay, M. B., Pittas, A. G., Bikle, D. D., Diab, D. L., Kiely, M. E., Lazaretti-Castro, M., Lips, P., Mitchell, D. M., Murad, M. H., Powers, S., Rao, S. D., Scragg, R., Tayek, J. A., Valent, A. M., Walsh, J. M. E., & McCartney, C. R. (2024). Vitamin D for the prevention of disease: An Endocrine Society clinical practice guideline. The Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism, 109(8), 1907–1947. https://doi.org/10.1210/clinem/dgae290 

EFSA Panel on Dietetic Products, Nutrition and Allergies (NDA). (2016). Dietary reference values for vitamin D. EFSA Journal, 14(10), e04547. https://doi.org/10.2903/j.efsa.2016.4547 

EFSA Panel on Nutrition, Novel Foods and Food Allergens (NDA). (2023). Scientific opinion on the tolerable upper intake level for vitamin D, including the derivation of a conversion factor for calcidiol monohydrate. EFSA Journal, 21(8), e08145. https://doi.org/10.2903/j.efsa.2023.8145 

Ekwaru, J. P., Zwicker, J. D., Holick, M. F., Giovannucci, E., & Veugelers, P. J. (2014). The importance of body weight for the dose response relationship of oral vitamin D supplementation and serum 25-hydroxyvitamin D in healthy volunteers. PLoS ONE, 9(11), e111265. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0111265 

Hahn, J., Cook, N. R., Alexander, E. K., Friedman, S., Walter, J., Bubes, V., Kotler, G., Lee, I.-M., Manson, J. E., & Costenbader, K. H. (2022). Vitamin D and marine omega 3 fatty acid supplementation and incident autoimmune disease: VITAL randomized controlled trial. BMJ, 376, e066452. https://doi.org/10.1136/bmj-2021-066452 

Holick, M. F. (2007). Vitamin D deficiency. The New England Journal of Medicine, 357(3), 266–281. https://doi.org/10.1056/NEJMra070553 

Jirásko, M., Fousková, E., Kučera, R., & Hatáková, H. (2025). Vyhodnocení produkce 24,25-dihydroxyvitaminu D3 se zvyšujícími se dávkami suplementace vitaminem D u zdravých mladých dospělých [Příspěvek ve sborníku]. Mendelova univerzita v Brně. https://doi.org/10.11118/978-80-7701-100-6-014 

Jolliffe, D. A., Camargo, C. A., Sluyter, J. D., Aglipay, M., Aloia, J. F., Ganmaa, D., Bergman, P., Bischoff-Ferrari, H. A., Borzutzky, A., Damsgaard, C. T., Dubnov-Raz, G., Esposito, S., Gilham, C., Ginde, A. A., Golan-Tripto, I., Goodall, E. C., Grant, C. C., Griffiths, C. J., Hibbs, A. M., … Martineau, A. R. (2021). Vitamin D supplementation to prevent acute respiratory infections: A systematic review and meta-analysis of aggregate data from randomised controlled trials. The Lancet Diabetes & Endocrinology, 9(5), 276–292. https://doi.org/10.1016/S2213-8587(21)00051-6 

Kralova, M., Jirasko, M., Dedeckova, E., Hatakova, H., Broz, P., Simanek, V., Slouka, D., Pecen, L., & Kucera, R. (2025). Comparison of vitamin D3 supplementation doses of 1,000, 2,000, 4,000 and 8,000 IU in young healthy individuals. In Vivo, 39(1), 452–458. https://doi.org/10.21873/invivo.13848 

LeBoff, M. S., Chou, S. H., Ratliff, K. A., Cook, N. R., Khurana, B., Kim, E., Cawthon, P. M., Bauer, D. C., Black, D., Gallagher, J. C., Lee, I.-M., Buring, J. E., & Manson, J. E. (2022). Supplemental vitamin D and incident fractures in midlife and older adults. The New England Journal of Medicine, 387(4), 299–309. https://doi.org/10.1056/NEJMoa2202106 

Lu, Z., Chen, T. C., Zhang, A., Persons, K. S., Kohn, N., Berkowitz, R., Martinello, S., & Holick, M. F. (2007). An evaluation of the vitamin D3 content in fish: Is the vitamin D content adequate to satisfy the dietary requirement for vitamin D? The Journal of Steroid Biochemistry and Molecular Biology, 103(3–5), 642–644. https://doi.org/10.1016/j.jsbmb.2006.12.010 

MacLaughlin, J., & Holick, M. F. (1985). Aging decreases the capacity of human skin to produce vitamin D3. The Journal of Clinical Investigation, 76(4), 1536–1538. https://doi.org/10.1172/JCI112134 

Manson, J. E., Cook, N. R., Lee, I.-M., Christen, W., Bassuk, S. S., Mora, S., Gibson, H., Gordon, D., Copeland, T., D'Agostino, D., Friedenberg, G., Ridge, C., Bubes, V., Giovannucci, E. L., Willett, W. C., & Buring, J. E. (2019). Vitamin D supplements and prevention of cancer and cardiovascular disease. The New England Journal of Medicine, 380(1), 33–44. https://doi.org/10.1056/NEJMoa1809944 

Marcinowska-Suchowierska, E., Kupisz-Urbańska, M., Łukaszkiewicz, J., Płudowski, P., & Jones, G. (2018). Vitamin D toxicity—A clinical perspective. Frontiers in Endocrinology, 9, 550. https://doi.org/10.3389/fendo.2018.00550 

Mason, C., Xiao, L., Imayama, I., Duggan, C. R., Bain, C., Foster-Schubert, K. E., Kong, A., Campbell, K. L., Wang, C.-Y., Neuhouser, M. L., Li, L., Jeffery, R. W., Robien, K., Alfano, C. M., Blackburn, G. L., & McTiernan, A. (2011). Effects of weight loss on serum vitamin D in postmenopausal women. The American Journal of Clinical Nutrition, 94(1), 95–103. https://doi.org/10.3945/ajcn.111.015552 

Neale, R. E., Khan, S. R., Lucas, R. M., Waterhouse, M., Whiteman, D. C., & Olsen, C. M. (2019). The effect of sunscreen on vitamin D: A review. British Journal of Dermatology, 181(5), 907–915. https://doi.org/10.1111/bjd.17980 

Okereke, O. I., Reynolds, C. F., Mischoulon, D., Chang, G., Vyas, C. M., Cook, N. R., Weinberg, A., Bubes, V., Copeland, T., Friedenberg, G., Lee, I.-M., Buring, J. E., & Manson, J. E. (2020). Effect of long-term vitamin D3 supplementation vs placebo on risk of depression or clinically relevant depressive symptoms and on change in mood scores: A randomized clinical trial. JAMA, 324(5), 471–480. https://doi.org/10.1001/jama.2020.10224 

Pereira-Santos, M., Costa, P. R. F., Assis, A. M. O., Santos, C. A. S. T., & Santos, D. B. (2015). Obesity and vitamin D deficiency: A systematic review and meta-analysis. Obesity Reviews, 16(4), 341–349. https://doi.org/10.1111/obr.12239 

Tripkovic, L., Lambert, H., Hart, K., Smith, C. P., Bucca, G., Penson, S., Chope, G., Hyppönen, E., Berry, J., Vieth, R., & Lanham-New, S. (2012). Comparison of vitamin D2 and vitamin D3 supplementation in raising serum 25-hydroxyvitamin D status: A systematic review and meta-analysis. The American Journal of Clinical Nutrition, 95(6), 1357–1364. https://doi.org/10.3945/ajcn.111.031070 

Webb, A. R., Kline, L., & Holick, M. F. (1988). Influence of season and latitude on the cutaneous synthesis of vitamin D3: Exposure to winter sunlight in Boston and Edmonton will not promote vitamin D3 synthesis in human skin. The Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism, 67(2), 373–378. https://doi.org/10.1210/jcem-67-2-373 

Wortsman, J., Matsuoka, L. Y., Chen, T. C., Lu, Z., & Holick, M. F. (2000). Decreased bioavailability of vitamin D in obesity. The American Journal of Clinical Nutrition, 72(3), 690–693. https://doi.org/10.1093/ajcn/72.3.690