Novoroční předsevzetí, která vydrží: Nápady a SMART cíle pro zdraví

Novoroční předsevzetí si dáváme s velkým nadšením a v polovině února o nich často už nemluvíme. Proč některá předsevzetí vydrží celý rok a jiná nepřežijí ani první pracovní týden? A co dělají jinak lidé, kterým se to daří? Ukážeme vám, co na to říká výzkum, nabídneme deset hotových nápadů pro zdraví a interaktivní plánovač, ve kterém si svůj cíl rovnou nastavíte.

Ilustrační obrázek vygenerovaný umělou inteligencí (Google Gemini)

Čtyři věci, na kterých stojí každé dobré předsevzetí

  • Předsevzetí typu „budu dělat víc“ drží lépe než zákazy. Po roce se svého předsevzetí drželo 59 % lidí, kteří si dali cíl typu „budu dělat víc“, ale jen 47 % lidí, kteří si něco zakázali (Oscarsson et al., 2020).
  • Dobré předsevzetí má podobu SMART cíle: je konkrétní, měřitelné, dosažitelné, smysluplné a časově ohraničené.
  • Vyberte si nejvýše dvě až tři oblasti. Největší dopad mají spánek, pohyb a strava.
  • Pokrok měřte složením těla, ne jen váhou. Výchozí měření InBody vám ukáže, kde začínáte.

Nápady na novoroční předsevzetí pro zdraví

Hledáte inspiraci na předsevzetí do nového roku? Mezi nejčastější novoroční předsevzetí patří:

  1. zhubnout
  2. víc se hýbat
  3. jíst zdravěji.

Potvrdila to i švédská studie s 1 066 účastníky (Oscarsson et al., 2020). Tabulka ukazuje, jak z obecného přání udělat cíl, se kterým se dá opravdu pracovat.

Oblast

Jak zní vágní předsevzetí

Jak by mohl znít SMART cíl

Chůze

Začnu se hýbat

Do konce února se půjdu každé úterý, čtvrtek a sobotu ráno na 20 minut svižně projít.

Síla

Zpevním postavu

Osm týdnů budu v pondělí a v pátek cvičit doma 20 minut s vlastní vahou.

Kroky

Budu méně sedět

V pracovní dny se po obědě projdu 10 minut a do konce března se dostanu na 7 000 kroků denně.

Zelenina

Budu jíst zdravě

Do konce února přidám 5 dní v týdnu porci zeleniny ke dvěma jídlům denně.

Bílkoviny

Upravím jídelníček

Šest týdnů bude každé hlavní jídlo obsahovat zdroj bílkovin (maso, vejce, luštěniny, tvaroh).

Sladké

Přestanu jíst sladké

Sladkost si dám dvakrát týdně po obědě a vychutnám si ji v klidu u stolu.

Spánek

Budu víc spát

Čtyři týdny budu od neděle do čtvrtka v posteli nejpozději ve 22:30.

Pitný režim

Budu víc pít

Ke každému jídlu vypiju sklenici vody a do práce si vezmu litrovou lahev.

Alkohol

Omezím alkohol

V lednu a únoru si dám alkohol nejvýše o víkendu a nejvýše dvě skleničky.

Složení těla

Zhubnu deset kilo

Do konce března snížím podíl tělesného tuku o 2 procentní body. Změřím se na InBody v lednu a znovu na konci března.

Všech deset nápadů spojují tři věci: říkají, co přesně uděláte, kdy to uděláte a podle čeho poznáte, že se to povedlo. Vyberte si jeden až tři a upravte je podle svého týdne.

Každý z nich si můžete rovnou nastavit v plánovači na konci článku.

Žena na gauči si do zápisníku plánuje novoroční předsevzetí a zdravé cíle na nový rokIlustrační obrázek vygenerovaný umělou inteligencí (Google Gemini)

Proč novoroční předsevzetí tak často selžou

Předsevzetí je pevné rozhodnutí, že ve svém životě něco změníte. Novoroční předsevzetí (anglicky New Year’s resolution) si dáváme na přelomu roku, a proto ho většina z nás spojuje s 1. lednem.

Kolik lidí u něj opravdu vydrží?

Představte si sto lidí, kteří si na Silvestra slíbí, že něco změní. Po týdnu jich to ještě dodržuje 77, po dvou letech už jen 19. Přesně tak to vyšlo americkým psychologům, kteří takové lidi dva roky sledovali (Norcross & Vangarelli, 1988).

Znamená to, že předsevzetí nemají smysl? Vůbec ne. Ze stovky lidí, kteří si předsevzetí dali, se po půl roce dařilo 46. Ze stovky těch, kteří stejnou změnu odkládali na „někdy později“, jen 4 (Norcross et al., 2002). Kdo si předsevzetí dá, uspěje mnohem častěji než ten, kdo změnu odkládá.

Začátek roku má navíc zvláštní sílu. Psychologové tomu říkají efekt nového začátku (fresh start effect): po předělech v kalendáři, jako je nový týden, měsíc, rok nebo narozeniny, lidé častěji hledají na Googlu slovo „dieta“ a víc chodí do posilovny (Dai et al., 2014).

Funguje to i v praxi. V anglickém národním programu prevence cukrovky s 85 514 účastníky zhubli ti, kdo začali v lednu, o 12–30 % víc než ti, kdo začali v jiných měsících. Souviselo to s tím, že lednoví účastníci chodili na víc setkání programu (Koutoukidis et al., 2023).

Pět chyb, které potopí i dobře míněné předsevzetí

1. Vágní cíl. „Budu zdravější“ nebo „zhubnu“ neříká, kolik, do kdy ani jak poznáte, že jste uspěli. Takový cíl se špatně plánuje a ještě hůř vyhodnocuje.

2. Sázka na motivaci. Nadšení z Nového roku časem opadne. Pak přijde běžný pracovní týden a únava. Bez jednoduchého plánu, který zvládnete i ve dnech, kdy se vám nechce, se předsevzetí rychle rozpadne.

3. Všechno, nebo nic. Nastavíte si přísný režim a po prvním zaváhání máte pocit, že je všechno ztracené. Jedno zaváhání ale nikdy konec neznamená.

4. Extrémní plán. „Od ledna žádné sladké, žádný alkohol a cvičení šestkrát týdně“ řeknete si odhodlaně. Pak ale onemocní dítě nebo v práci hoří termín a plán se zhroutí. Po pár dnech se navíc ozve hlad, únava a podrážděnost. Pokud vás trápí hlavně chutě na sladké, sladkého se vzdávat nemusíte. Naplánujte si ho, třeba dvakrát týdně po obědě, a vychutnejte si ho bez výčitek.

5. Zkratky. Extrémní diety, detoxy nebo přerušovaný půst bez odborného vedení dokážou váhou krátkodobě pohnout. Udržet ztracená kila je ale mnohem těžší než je shodit. Po několika měsících hubnutí se váha obvykle zastaví a postupně se začne vracet (Hall & Kahan, 2018). Hlavní roli přitom nehraje zpomalený metabolismus, ale silnější hlad: po zhubnutí roste chuť k jídlu víc, než kolik tělo ušetří na výdeji energie. Tak vzniká jojo efekt.

Je teď ten správný čas?

Datum v kalendáři samo nestačí. Než začnete, odpovězte si na tři otázky:

  1. Proč změnu chcete?
  2. Co vám změna přinese za rok?
  3. Máte na ni teď čas, energii a podporu?

Výzkum ukazuje, že častěji uspěli lidé, kteří už před 1. lednem věřili, že změnu zvládnou, a byli na ni připravení (Norcross et al., 2002).

Řešíte zrovna velký stres nebo zásadní životní změnu? Pak zhubnout 15 kilo možná teď reálné není. Zlepšit spánek nebo přidat jedno zdravější jídlo denně ale zvládnete. Odložit velký cíl na později není selhání. Respektujete tím své možnosti.

Metoda SMART: Jak si nastavit cíle, které vydrží

SMART cíle používají psychologové, nutriční terapeuti i trenéři. SMART metoda popisuje pět vlastností dobře nastaveného cíle a každé písmeno zkratky odpovídá jedné z nich.

Samotné stanovení cílů přitom opravdu funguje. Podle přehledu 141 studií změnili lidé, kteří si dali konkrétní cíl, své chování o něco víc než lidé bez cíle. Nejlépe fungovaly cíle, které byly náročné, které lidé oznámili ostatním nebo které měli společné ve skupině (Epton et al., 2017). Samotný cíl ale nestačí. Potřebujete k němu i plán, kdy a jak ho budete plnit (Bailey, 2019).

Písmeno

Co znamená

Jak vypadá v praxi

S – Specific (konkrétní)

Říká co, kdy a jak dlouho.

„V úterý a v pátek půjdu po práci na 30 minut ven.“

M – Measurable (měřitelný)

Dá se spočítat.

Počet tréninků, hodin spánku, porcí zeleniny nebo kroků.

A – Achievable (dosažitelný)

Odpovídá vaší kondici, času a energii.

Dva tréninky týdně, které udržíte, místo šesti, které vzdáte.

R – Relevant (smysluplný)

Dává smysl vám, ne okolí.

„Chci mít energii na děti.“ „Chci snížit viscerální tuk kvůli zdraví.“

T – Time-bound (časově ohraničený)

Má začátek a konec.

„Čtyři týdny“ nebo „do konce února“.

Písmeno R lidé nejčastěji přeskakují. Přitom právě důvod, proč změnu chcete, vás podrží, když nadšení opadne. Pokud ho hledáte, inspiraci najdete v článku o motivaci k hubnutí.

SMART cíle: Příklady z praxe

Na jednom předsevzetí nejlépe uvidíte, co cíle SMART mění.

Nerealistická verze: „Od 1. ledna shodím 15 kg za dva měsíce, přestanu jíst sladké, přestanu pít alkohol a budu cvičit šestkrát týdně.“

Vyvážený talíř se zeleninou, bílkovinami a celozrnnou přílohou jako příklad SMART cíle ve stravováníIlustrační obrázek vygenerovaný umělou inteligencí (Google Gemini)

SMART verze: „Od 2. ledna do konce února budu dvakrát týdně 30 minut posilovat a třikrát týdně chodit 20 minut svižnou chůzí. Ke dvěma jídlům denně přidám zeleninu. Pět dní v týdnu budu spát aspoň 7 hodin.“

Druhá verze má jasný plán, dá se změřit a počítá s vaším skutečným životem. Proto se z ní může stát návyk. Chvíli to ale potrvá.

Podle přehledu studií trvá, než se nový zdravý zvyk stane automatickým, obvykle dva až pět měsíců. U někoho stačí pár dní, jinému to trvá skoro rok (Singh et al., 2024). Pomáhá dělat novou věc pravidelně a ve stejnou dobu. Podle stejného přehledu bývaly návyky silnější, když si je lidé vybrali sami a když je dělali ráno. Studií na toto téma je ale zatím málo, takže to berte spíš jako tip než jako pravidlo (Singh et al., 2024).

Co o stanovení cílů říkají studie

Co pomáhá

Co vědci zjistili

Zdroj

Cíle typu „budu dělat víc“ místo zákazů

Po roce uspělo 59 % lidí s cílem „budu dělat“ a 47 % lidí se zákazem.

Oscarsson et al., 2020

Pravidelně opakované chování

Lidé, kteří psali cíle jako opakovaný zvyk („po večeři chodím 30 minut“), zhubli víc.

Jake-Schoffman et al., 2023

Vlastní cíle na míru

V online programu zhubli víc ti, kdo si nastavili víc vlastních cílů.

Hurley et al., 2024

Méně cílů, které opravdu něco změní

83 % lidí s prediabetem nesplnilo původní váhový cíl. Autoři radí omezit se na nejdůležitější cíle a opřít se o okolí.

Whitehead et al., 2020

Krátkodobé cíle a pravidelná zpětná vazba

Úspěšné programy měly společné konkrétní cíle na blízkou dobu a pravidelnou zpětnou vazbu. Který z prvků pomohl nejvíc, ale přehled určit nedokázal.

Pearson, 2012

Zapisování pokroku

Programy, ve kterých si lidé zapisovali jídlo nebo pohyb, fungovaly lépe, hlavně ve spojení s dalšími technikami, jako je jasný cíl, zpětná vazba nebo průběžná kontrola cílů.

Michie et al., 2009

Kam novoroční předsevzetí směřovat

Nemusíte měnit všechno najednou. Stačí pár oblastí, které dělají největší rozdíl pro zdraví i postavu.

 

Spánek: Podceňovaný základ

Kdo dlouhodobě spí málo, má zhruba o 40 % vyšší šanci, že časem přibere až do obezity (Bacaro et al., 2020; Wu et al., 2014). Proč? Když se nevyspíte, sníte v průměru o 385 kcal denně víc, a vaše strava přitom obsahuje víc tuku a méně bílkovin (Al Khatib et al., 2017). To odpovídá zhruba 70 gramům mléčné čokolády navíc každý den.

Co s tím? Pomáhají tři jednoduché zvyky:

  • Choďte spát a vstávejte ve stejnou dobu, i o víkendu.
  • Hodinu před spaním odložte mobil a nejezte těžká jídla.
  • Zaveďte si krátký večerní rituál, třeba sprchu, čtení nebo protažení.

Odpočatý muž se ráno probouzí v klidné ložnici – kvalitní spánek jako základ zdravého předsevzetíIlustrační obrázek vygenerovaný umělou inteligencí (Google Gemini)

Pohyb: Pravidelnost před výkonem

Pravidelný pohyb snižuje riziko předčasného úmrtí i řady chronických nemocí, a to už v malých dávkách. Výrazný užitek přitom přináší už malé množství pohybu (Warburton & Bredin, 2017). Světová zdravotnická organizace doporučuje dospělým 150–300 minut středně náročného pohybu týdně a k tomu posilování aspoň 2x týdně. Zároveň připomíná, že trocha pohybu je lepší než žádný (Bull et al., 2020).

Začněte dvěma tréninky týdně: jedním silovým, který vám pomůže udržet svaly, a jedním vytrvalostním, třeba chůzí, běháním nebo jízdou na kole. Proč se počítá i chůze do schodů nebo práce na zahradě, vysvětluje článek o energetickém výdeji.

Strava: Malé úpravy místo zákazů

Dávejte pozor na ultrazpracované potraviny. Patří k nim sladké nápoje, instantní jídla, sušenky nebo chipsy. Lidé, kteří jich jedí hodně, mají vyšší riziko obezity, cukrovky 2. typu a úmrtí na nemoci srdce a cév (Lane et al., 2024; Vitale et al., 2024).

Místo přísné diety zkuste tři kroky.

  1. Přidejte zeleninu k většině jídel.
  2. Do každého hlavního jídla zařaďte bílkoviny.
  3. Ultrazpracované potraviny ubírejte postupně, třeba jednou výměnou denně.

Chcete hubnout? –> Pak potřebujete mírný a dlouhodobě udržitelný kalorický deficit. Chcete naopak přibrat na váze nebo nabrat svaly? –> Potřebujete dostatek energie a bílkovin. Výchozím bodem je ve všech případech váš bazální metabolismus, tedy kolik energie tělo spálí v klidu. Počítat kalorie celý život nemusíte, základní představa o denním příjmu kalorií se ale hodí. Den zaměřený na kvalitu jídla může vypadat třeba takto:

Jídlo

Příklad

Snídaně

Bílý jogurt nebo skyr, hrst ovesných vloček, lžíce ořechů, kousek ovoce

Dopolední svačina (pokud máte hlad)

Hrst ořechů nebo plátek sýra a zelenina

Oběd

Půl talíře zeleniny, čtvrt talíře libových bílkovin (kuřecí, ryba, tofu, luštěniny), čtvrt talíře přílohy

Odpolední svačina

Tvaroh s ovocem nebo celozrnný chléb se šunkou a zeleninou

Večeře

Luštěninová nebo zeleninová polévka s celozrnným pečivem, případně menší talíř podle obědového vzoru

Něco sladkého

Jednou až dvakrát týdně plánovaně oblíbený dezert po obědě, ne večerní nájezdy na spíž

Dokonalí být nemusíte. Stačí, když se většinu dní v týdnu budete držet základů. Pokud je vaším cílem hubnutí, krok za krokem vás provede článek jak zhubnout a váhu si udržet.

Pitný režim

Pití patří k nejjednodušším předsevzetím, protože se snadno měří: stačí počítat sklenice nebo lahve. Kolik tekutin potřebujete a co se do nich počítá, najdete v článku o pitném režimu.

Řekněte si o podporu

Okolí ovlivňuje, co jíte, jak se hýbete i jak zvládáte stres. Vyberte si parťáka, se kterým budete své cíle sdílet. Řekněte nahlas, jakou podporu potřebujete, například: „Prosím, nenabízej mi další skleničku, když řeknu, že už nechci.“ S rodinou se domluvte, že nové recepty zkusíte společně.

Výzkum vám dává za pravdu. Cíle, které lidé sdíleli s ostatními, fungovaly lépe (Epton et al., 2017). V dvouleté studii novoročních předsevzetí navíc začala podpora okolí rozhodovat o úspěchu po šesti měsících, tedy ve chvíli, kdy první nadšení dávno opadlo (Norcross & Vangarelli, 1988).

Dva přátelé na společné svižné procházce v zimním parku – podpora okolí pomáhá novoroční předsevzetí dodržetIlustrační obrázek vygenerovaný umělou inteligencí (Google Gemini)

Vaše hodnota není číslo na váze

„Začnu se mít ráda, až zhubnu.“ „Až shodím deset kilo, koupím si hezké oblečení.“ Takový přístup drží sebevědomí jako rukojmí čísla na váze.

V InBody věříme, že hodnota člověka nezávisí na tom, kolik váží. Kilo nahoře nebo dole neříká nic o vaší laskavosti, schopnostech ani vztazích. Ani ideální váha z tabulky není číslo, za kterým se musíte hnát. Když o sebe začnete pečovat z respektu k vlastnímu tělu, často se změní i váš vztah k jídlu a pohybu. Víc o tom píšeme v článku o anti-dietní kultuře.

Jak měřit pokrok: Proč váha nestačí

Klasická osobní váha vám řekne jen počet kilogramů. Nepozná, kolik z nich tvoří svaly, voda a tuk. Právě složení těla ale ukáže, jestli vaše novoroční předsevzetí funguje. Na výsledkovém listu InBody najdete tři oblasti, které se k němu přímo vážou.

Svalová hmota

Při hubnutí chcete svaly udržet, nebo mírně přidat. Při opakovaném měření sledujte, jestli při poklesu váhy zůstávají stabilní a jestli jich v některé části těla není výrazně méně, třeba v nohách, když hodně sedíte. Podle toho upravíte pohybový cíl: přidáte posilování nebo cviky na slabší partie. Jak na to, popisuje článek o tom, jak zhubnout tuk, a ne svaly. Svaly navíc spalují energii i v klidu, a proto ovlivňují i váš metabolický věk.

Tělesný tuk a viscerální tuk

InBody měří celkové množství tělesného tuku i úroveň viscerálního tuku. To je tuk uložený v břiše kolem vnitřních orgánů. Viscerální tuk je samostatným ukazatelem vyššího rizika cukrovky 2. typu a nemocí srdce a cév, a to i nezávisle na tom, kolik vážíte (Neeland et al., 2019).

Váš cíl proto nemusí znít „zhubnu 10 kg“, ale třeba „snížím úroveň viscerálního tuku do doporučeného rozmezí“. I když se váha nehne, menší pas a méně viscerálního tuku znamenají velké zdravotní plus.

Jak si doma změřit poměr pasu a boků, najdete v samostatném článku.

Tělesná voda

InBody sleduje i poměr vody mimo buňky k celkové vodě v těle (ECW/TBW). Pomáhá odhalit zadržování vody v těle, které může souviset s otoky nebo s příliš slaným jídlem. Když vám váha kolísá o kilo nebo dvě během pár dní, většinou jde o vodu, zásoby sacharidů ve svalech nebo obsah střev. O tuk jde jen výjimečně.

Modelový příklad: Petra začne v lednu dvakrát týdně posilovat. Po deseti týdnech ukazuje váha pořád stejné číslo a Petra je zklamaná. Kontrolní měření InBody ale ukáže, že má víc svalů a méně tuku. Bez měření by to nejspíš vzdala. S ním ví, že její plán funguje.

Objednejte se na měření InBody na začátku roku a udělejte z něj svůj výchozí bod. Za 8–12 týdnů měření zopakujte a uvidíte, co se v těle skutečně změnilo. Předem si přečtěte, jak se na měření InBody připravit, aby byly výsledky co nejpřesnější.

Konzultace výsledků měření složení těla – sledování svalů, tuku a viscerálního tuku při plnění novoročních cílůIlustrační obrázek vygenerovaný umělou inteligencí (Google Gemini)

Kdy zapojit praktického lékaře

Řešíte vyšší nadváhu nebo obezitu, vysoký krevní tlak, cukrovku, vysoký cholesterol nebo jiné dlouhodobé potíže? Pak svůj plán nejdřív proberte s praktickým lékařem. Poradí vám s vyšetřeními, zkontroluje, jestli se plán snese s vašimi léky, a případně vás pošle k nutričnímu terapeutovi, fyzioterapeutovi nebo psychologovi.

Vezměte s sebou výsledky z InBody. Lékař tak uvidí víc než jen BMI. Jak s těmito daty pracuje obezitoložka, popisuje rozhovor s MUDr. Ditou Pichlerovou, Ph.D.

Když se vrátí staré návyky

Nemoc, dovolená nebo pracovní shon vás dřív nebo později vrátí zpátky. Odborníci tomu říkají relaps, tedy návrat ke starému chování. Modely změny chování s ním počítají jako s běžnou součástí cesty, ne jako se selháním (Raihan & Cogburn, 2023).

Ve dvouleté studii aspoň jednou zakolísalo 53 % lidí, kteří své předsevzetí nakonec dodrželi. Nejčastěji za to mohla ztráta kontroly nad situací, stres a špatná nálada (Norcross & Vangarelli, 1988). Když se vrátíte ke starým zvykům, postupujte takto:

  1. Nedělejte z relapsu konec světa. Jeden špatný týden nic neruší. Většina lidí, kteří uspěli, má za sebou menší i větší návraty.
  2. Podívejte se, co vám zaváhání řeklo. Často ukáže, kde je cíl přestřelený: moc přísný jídelníček, moc tréninků, žádný čas na odpočinek.
  3. Upravte plán, ne svou ambici. Přidejte plán B pro náročné týdny, uberte tréninky nebo přidejte spánek.
  4. Vraťte se k jednomu nebo dvěma jednoduchým zvykům, třeba k vodě, chůzi a zelenině k večeři. Jakmile se vrátí, další se přidají snáz.

Velkou zkouškou bývají svátky na konci roku. Jak je zvládnout bez výčitek, radí článek jak nepřibrat o Vánocích.

Plánovač: Moje SMART předsevzetí

Předsevzetí drží lépe, když ho máte černé na bílém. Vyzkoušejte si interaktivní plánovač novoročního předsevzetí přímo tady na stránce. Vyberte si jeden z nápadů nebo napište vlastní cíl a doplňte všech pět písmen SMART. Každé vyplněné písmeno se rozsvítí, plánovač z vašich odpovědí poskládá souhrn plánu a z hodnot InBody spočítá, co se změnilo. Hotový plán si uložte jako PDF nebo vytiskněte. Vytištěný vám poslouží jako pracovní list, který si pověsíte na lednici.

S čím vykročit do nového roku

Vyberte si dvě až tři oblasti a každé předsevzetí na nový rok přepište do podoby SMART cíle, který zapadne do vašeho týdne. Počítejte s tím, že přijdou horší dny, a připravte si pro ně minimum, které zvládnete vždy. Dokonalost nepotřebujete, vytrvalost ano.

A neměřte úspěch jen váhou. Objednejte se na měření InBody ve svém městě, zapište si výchozí hodnoty do plánovače a za dva až tři měsíce uvidíte, jak se vaše SMART cíle promítly do svalů, tuku i celkového zdraví.

Často se ptáte

Jak si stanovit cíle, aby novoroční předsevzetí vydrželo?

Vyberte si dvě až tři oblasti s největším dopadem, typicky spánek, pohyb a stravu. Každé předsevzetí přepište jako SMART cíl, zapište si ho do kalendáře a určete si minimum pro náročný týden. Díky tomu vás nezastaví první překážka.

Jaká jsou nejčastější novoroční předsevzetí?

Ve švédské studii s 1 066 lidmi se nejčastější předsevzetí týkala fyzického zdraví, hubnutí a stravování (Oscarsson et al., 2020). V praxi to znamená zhubnout, začít cvičit, omezit sladké nebo alkohol a víc spát.

Co je metoda SMART?

Metoda SMART je postup, jak si nastavit cíl, který se dá splnit. SMART cíl je konkrétní (Specific), měřitelný (Measurable), dosažitelný (Achievable), smysluplný (Relevant) a časově ohraničený (Time-bound). Místo „začnu cvičit“ si řeknete: „Do konce února půjdu třikrát týdně na 20 minut svižné chůze.“

Mám začít radikální dietou, nebo malými změnami?

Malými změnami. Po zhubnutí se váha často postupně vrací (Hall & Kahan, 2018). Při velmi přísné dietě navíc hrozí úbytek svalové hmoty. Víc zeleniny, méně ultrazpracovaných potravin a pravidelný pohyb přinášejí trvalejší výsledky.

Jak mi s novoročním předsevzetím pomůže měření InBody?

InBody rozdělí vaši hmotnost na svaly, tuk a vodu. Poznáte tak, jestli hubnete tuk, nebo svaly, jak jste na tom s viscerálním tukem a jak se složení těla mění v čase. To motivuje víc než samotné číslo na váze.

Co když své novoroční předsevzetí poruším?

Nic není ztracené. Zjistěte, co vás k vybočení vedlo, upravte cíl tak, aby byl reálnější, a vraťte se k němu. Víc než polovina lidí, kteří své předsevzetí nakonec dodrželi, aspoň jednou zaváhala (Norcross & Vangarelli, 1988).

Kdy kvůli hubnutí vyhledat lékaře?

Při obezitě, při dalších nemocech (vysoký tlak, cukrovka, vysoký cholesterol, spánková apnoe) nebo když plánujete výrazně zhubnout. Vezměte s sebou výsledky z InBody a nastavte bezpečný postup společně s lékařem.

Použité zdroje

Al Khatib, H. K., Harding, S. V., Darzi, J., & Pot, G. K. (2017). The effects of partial sleep deprivation on energy balance: A systematic review and meta-analysis. European Journal of Clinical Nutrition, 71(5), 614–624. https://doi.org/10.1038/ejcn.2016.201

Bacaro, V., Ballesio, A., Cerolini, S., Vacca, M., Poggiogalle, E., Donini, L. M., Lucidi, F., & Lombardo, C. (2020). Sleep duration and obesity in adulthood: An updated systematic review and meta-analysis. Obesity Research & Clinical Practice, 14(4), 301–309. https://doi.org/10.1016/j.orcp.2020.03.004

Bailey, R. R. (2019). Goal setting and action planning for health behavior change. American Journal of Lifestyle Medicine, 13(6), 615–618. https://doi.org/10.1177/1559827617729634

Bull, F. C., Al-Ansari, S. S., Biddle, S., Borodulin, K., Buman, M. P., Cardon, G., Carty, C., Chaput, J.-P., Chastin, S., Chou, R., Dempsey, P. C., DiPietro, L., Ekelund, U., Firth, J., Friedenreich, C. M., Garcia, L., Gichu, M., Jago, R., Katzmarzyk, P. T., . . . Willumsen, J. F. (2020). World Health Organization 2020 guidelines on physical activity and sedentary behaviour. British Journal of Sports Medicine, 54(24), 1451–1462. https://doi.org/10.1136/bjsports-2020-102955

Dai, H., Milkman, K. L., & Riis, J. (2014). The fresh start effect: Temporal landmarks motivate aspirational behavior. Management Science, 60(10), 2563–2582. https://doi.org/10.1287/mnsc.2014.1901

Epton, T., Currie, S., & Armitage, C. J. (2017). Unique effects of setting goals on behavior change: Systematic review and meta-analysis. Journal of Consulting and Clinical Psychology, 85(12), 1182–1198. https://doi.org/10.1037/ccp0000260

Hall, K. D., & Kahan, S. (2018). Maintenance of lost weight and long-term management of obesity. Medical Clinics of North America, 102(1), 183–197. https://doi.org/10.1016/j.mcna.2017.08.012

Hurley, L., Nezami, B. T., Sciamanna, C., & Tate, D. F. (2024). Personal goal setting eHealth component associated with improved weight loss at 6 months: A mixed methods secondary analysis. Digital Health, 10, Article 20552076241277351. https://doi.org/10.1177/20552076241277351

Jake-Schoffman, D. E., Waring, M. E., DiVito, J., Goetz, J. M., Pan, C., & Pagoto, S. L. (2023). The relationship between how participants articulate their goals and accomplishments and weight loss outcomes: Secondary analysis of a pilot of a web-based weight loss intervention. JMIR mHealth and uHealth, 11, Article e41275. https://doi.org/10.2196/41275

Koutoukidis, D. A., Barron, E., Stevens, R., Aveyard, P., Valabhji, J., & Jebb, S. A. (2023). Association between the month of starting a weight management program and weight change in people at high risk of type 2 diabetes: A prospective cohort study. Obesity, 31(6), 1707–1716. https://doi.org/10.1002/oby.23762

Lane, M. M., Gamage, E., Du, S., Ashtree, D. N., McGuinness, A. J., Gauci, S., Baker, P., Lawrence, M., Rebholz, C. M., Srour, B., Touvier, M., Jacka, F. N., O’Neil, A., Segasby, T., & Marx, W. (2024). Ultra-processed food exposure and adverse health outcomes: Umbrella review of epidemiological meta-analyses. BMJ, 384, Article e077310. https://doi.org/10.1136/bmj-2023-077310

Michie, S., Abraham, C., Whittington, C., McAteer, J., & Gupta, S. (2009). Effective techniques in healthy eating and physical activity interventions: A meta-regression. Health Psychology, 28(6), 690–701. https://doi.org/10.1037/a0016136

Neeland, I. J., Ross, R., Després, J.-P., Matsuzawa, Y., Yamashita, S., Shai, I., Seidell, J., Magni, P., Santos, R. D., Arsenault, B., Cuevas, A., Hu, F. B., Griffin, B., Zambon, A., Barter, P., Fruchart, J.-C., Eckel, R. H., International Atherosclerosis Society, & International Chair on Cardiometabolic Risk Working Group on Visceral Obesity. (2019). Visceral and ectopic fat, atherosclerosis, and cardiometabolic disease: A position statement. The Lancet Diabetes & Endocrinology, 7(9), 715–725. https://doi.org/10.1016/S2213-8587(19)30084-1

Norcross, J. C., Mrykalo, M. S., & Blagys, M. D. (2002). Auld lang syne: Success predictors, change processes, and self-reported outcomes of New Year’s resolvers and nonresolvers. Journal of Clinical Psychology, 58(4), 397–405. https://doi.org/10.1002/jclp.1151

Norcross, J. C., & Vangarelli, D. J. (1988). The resolution solution: Longitudinal examination of New Year’s change attempts. Journal of Substance Abuse, 1(2), 127–134. https://doi.org/10.1016/S0899-3289(88)80016-6

Oscarsson, M., Carlbring, P., Andersson, G., & Rozental, A. (2020). A large-scale experiment on New Year’s resolutions: Approach-oriented goals are more successful than avoidance-oriented goals. PLOS ONE, 15(12), Article e0234097. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0234097

Pearson, E. S. (2012). Goal setting as a health behavior change strategy in overweight and obese adults: A systematic literature review examining intervention components. Patient Education and Counseling, 87(1), 32–42. https://doi.org/10.1016/j.pec.2011.07.018

Raihan, N., & Cogburn, M. (2023). Stages of change theory. In StatPearls. StatPearls Publishing. Retrieved November 7, 2026, from https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK556005/

Singh, B., Murphy, A., Maher, C., & Smith, A. E. (2024). Time to form a habit: A systematic review and meta-analysis of health behaviour habit formation and its determinants. Healthcare, 12(23), Article 2488. https://doi.org/10.3390/healthcare12232488

Vitale, M., Costabile, G., Testa, R., D’Abbronzo, G., Nettore, I. C., Macchia, P. E., & Giacco, R. (2024). Ultra-processed foods and human health: A systematic review and meta-analysis of prospective cohort studies. Advances in Nutrition, 15(1), Article 100121. https://doi.org/10.1016/j.advnut.2023.09.009

Warburton, D. E. R., & Bredin, S. S. D. (2017). Health benefits of physical activity: A systematic review of current systematic reviews. Current Opinion in Cardiology, 32(5), 541–556. https://doi.org/10.1097/HCO.0000000000000437

Whitehead, L., Glass, C. C., Abel, S. L., Sharp, K., & Coppell, K. J. (2020). Exploring the role of goal setting in weight loss for adults recently diagnosed with pre-diabetes. BMC Nursing, 19, Article 67. https://doi.org/10.1186/s12912-020-00462-6

Wu, Y., Zhai, L., & Zhang, D. (2014). Sleep duration and obesity among adults: A meta-analysis of prospective studies. Sleep Medicine, 15(12), 1456–1462. https://doi.org/10.1016/j.sleep.2014.07.018