Anti-dietní kultura: Jak InBody pomáhá k lepšímu vztahu k tělu

9. 1. 2026

Kolik teenagerů denně řeší, co ukazuje jejich váha? A kolik z nich ví, kolik mají svalů, jaký podíl tvoří tuk a jestli jejich tělo dostává dost energie? V prostředí sociálních sítí se těžko uniká tlaku na „dokonalou“ postavu. Přitom zdravé hubnutí u mladých a prevence extrémních diet vypadají úplně jinak, než jak je často prezentuje dietní kultura. InBody proto nechce přilévat olej do ohně posedlosti váhou. Naopak – objektivní měření složení těla dokáže změnit rozhovor z „kolik vážíš?“ na „co tvoje tělo skutečně potřebuje, aby dobře fungovalo“.

Co je dietní kultura (diet culture)?

Dietní kultura je soubor přesvědčení a společenských norem, které dávají hubnutí, štíhlost a přísnou kontrolu jídla na první místo. Učí nás, že „dobré“ tělo je hlavně hubené, že číslo na váze a velikost oblečení rozhodují o zdraví, kráse a někdy až o hodnotě člověka (Munro et al., 2024).

V praxi to vede k: 

• posedlosti kaloriemi, 
• seznamům „zakázaných“ jídel, 
• rychlodietám a půstům
• detoxům a 
• neustálému sledování, jak vypadáme – místo pozorování, jak se naše tělo skutečně cítí a funguje.

Moderní dietní kultura se velmi silně šíří přes sociální sítě. Studie ukazují, že obsah zaměřený na diety a hubnutí na platformách jako TikTok často propaguje jakousi ideální váhu – tzv. „thin ideal“ – představu, že být co nejštíhlejší je normální a žádoucí – a spojuje vzhled s hodnotou člověka a jeho „disciplínou“ (Munro et al., 2024). 

Takové prostředí může u dospívajících zvyšovat nespokojenost s tělem, podporovat extrémní diety a přispívat k rozvoji poruch příjmu potravy (Munro et al., 2024). 

Proto dává smysl hledat nástroje, které mladým lidem pomohou podívat se na vlastní tělo jinak. Ne přes filtr ‘dokonalých fotek’ a velmi zjednodušených rad „jez míň a hýbej se víc“, ale přes objektivní údaje o složení těla, zdraví a fungování organismu. 

A právě tady vstupuje do hry InBody.

Když se dietní kultura potká s teenagery

Dietní kultura a teenageři jdou bohužel často ruku v ruce – právě skrze šíření přes sociální sítě. Dospívající se tak neučí jíst podle hladu ve spojení se zásadami zdravého stravování (tzv. intuitivní stravování), ale hlavně podle toho, co vidí:

• u vrstevníků,
• u influencerů,
• v Reels ve stylu ‘co jsem dnes jedla’ (what I eat in a day) (Pfender et al., 2024).

Výzkumy ukazují, že intenzivní používání sociálních sítí, spojené s porovnáváním vzhledu, souvisí s vyšší nespokojeností s tělem, nižším sebevědomím a častějšími rizikovými stravovacími vzorci (Revranche et al., 2022; Vincente-Benito & Ramírez-Durán, 2023).

Zvlášť znepokojivé je, že část obsahu pod hlavičkou „healthy“ nebo „fit“ ve skutečnosti normalizuje restriktivní stravování, nadměrné cvičení nebo body checking – tedy neustálé kontrolování těla v zrcadle či na videu. 

Studie Munro et al. (2024) ukazuje, že na TikToku tvoří významnou část dietního obsahu právě takové materiály spojené s dietní kulturou, kde jídlo slouží primárně k manipulaci váhy a vzhledu, ne k podpoře zdraví a energie.

Dospívání je přitom období, kdy tělo potřebuje dostatek živin pro růst, hormonální vývoj i psychickou pohodu. Příliš přísné diety můžou vést nejen k poruchám příjmu potravy, ale také k syndromu REDs (Relative Energy Deficiency in Sport).

Syndrom REDs (Relative Energy Deficiency in Sport)

Ačkoliv si mnoho lidí myslí opak, syndrom REDs se netýká jen vrcholových sportovců. Stačí, aby aktivní teenager trávil hodiny tréninkem (a tím pádem měl vysoký energetický výdej), ale bál se „jíst moc“, protože „nechce přibrat“. 

REDs podle Mezinárodního olympijského výboru ovlivňuje metabolismus, menstruační cyklus, kostní zdraví, imunitu i psychiku (Mountjoy et al., 2018).

InBody jako protiváha mýtů o „dokonalé postavě“

InBody a zdravý vztah k tělu spolu souvisí tím, že přináší víc než jen jedno číslo na displeji. Objektivní měření složení těla ukáže například:

• celkovou svalovou hmotu,
• množství tělesného tuku,
• rozložení svalů a tuku v jednotlivých částech těla (segmentální analýza),
• množství tělesné vody.

Díky tomu může středoškolák poprvé vidět, že tělesná hmotnost sama o sobě neříká, jestli je jeho tělo podvyživené a (ne)zdravé. Výzkumy potvrzují, že údaje o tělesné kompozici popisují zdravotní rizika přesněji než samotné BMI – právě proto se objektivní měření složení těla stále častěji používá i u dětí a adolescentů (Czubaj et al., 2025).

Na našem blogu máme několik dedikovaných článků konkrétním populacím a BMI, přečtěte si:

• Řešte BMI u dětí aneb Zdravý život v dospělosti začíná už v dětství
• BMI u žen: Jak jej vypočítat a správně interpretovat hodnoty? 
• BMI u mužů: Co vám toto číslo skutečně prozradí?  

Bioimpedanční analýza (BIA), na které stojí i InBody, dokáže odlišit tuk a svaly a odhalit, jestli má dítě například hodně svalové hmoty a přitom zdravé množství tuku – což by BMI často jednoznačně hodilo do pytle „nadváha“ (Farbo & Rhea, 2021).

Typické momenty uvědomění u mladých pak vypadají třeba takto:

• dívka, která si myslí, že „musí zhubnout“, zjistí, že má spíš málo svalů a její tělo potřebuje kvalitní stravu a silový trénink,
• sportovkyně, která se bojí sacharidů, přitom má známky nízké energetické dostupnosti a zpomalené regenerace,
• sportovec zjišťuje, že jeho dlouhodobý kalorický příjem je nedostačující – a už se začíná projevovat na množství energie, svalů i míře regenerace, 
• student, který se dlouho trápí kvůli tomu, že „nevypadá jako jeho oblíbený fitness influencer“, vidí na měření, že má ve skutečnosti velmi zdravý podíl tuku i svalů – jen jiný typ postavy.

Tady se krásně ukazuje propojení psychiky a tělesná kompozice. Když člověk namísto neurčitého pocitu „nejsem dost“ dostane srozumitelná data, mnohem snáz pochopí, co opravdu potřebuje změnit – a co je naopak úplně v pořádku. 

Najednou už to není neurčité „jsem tlustý/á“ nebo „nemám dost vyrýsované svaly“, ale máte v rukou konkrétní fakta: množství svalů, tuku, vody v těle – a ukazatel, jak jste zdraví.

Čtěte také: Změřte si WHR index, poměr obvodu pasu a boků, a zjistěte, jak je na tom vaše zdraví

Proč dvě těla se stejnou váhou mohou být úplně jiná

Dietní kultura ráda zjednodušuje: „Vážíš X kilo? Měl/a bys vážit Y.“

Jenže dvě osoby se stejnou výškou a váhou můžou mít zcela rozdílné složení těla – a tedy i jiné zdraví, výkon a potřeby. Jedno tělo může být:

• svalnaté, s nižším podílem tuku,
• druhé naopak s menším množstvím svalů a vyšším množstvím tuku.

Z pohledu běžné váhy vypadají „stejně“. Z hlediska zdraví a výkonu jde ale o dva úplně jiné příběhy. Proto v InBody zdůrazňujeme:

• váha ≠ zdraví (čtěte Proč vám váha přes noc vzrostla aneb Faktory, které ovlivňují tělesnou hmotnost)
• cílem není „co nejnižší číslo na displeji osobní váhy“, ale funkční, silné tělo s dostatkem energie,
• zdravé hubnutí u mladých znamená především pracovat s tukem, ne „ubírat kila za každou cenu“.

Jak může InBody pomoci v prevenci poruch příjmu potravy (a kde si dát pozor)

Prevence poruch příjmu potravy začíná informacemi – ale nejen o jídle. Důležitá je i práce s emocemi a s tím, jak mladí vnímají vlastní tělo. Studie ukazují, že programy, které ve školách podporují přijetí vlastního těla, kritické vnímání mediálních ideálů a základní výživu, mohou snižovat rizikové faktory pro rozvoj poruch příjmu potravy (Wong et al., 2024).

InBody analýza v tom může sehrát důležitou, ale citlivou roli:

• dává konkrétní data, takže lze mluvit o zdraví těla, ne o „dobré“ či „špatné“ postavě,
• pomáhá odhalit rizikové stavy, například velmi nízké množství tělesného tuku u sportujících dívek nebo výrazný pokles svalové hmoty u někoho, kdo výrazně omezil jídlo,
• podporuje edukaci o výživě a zdraví, protože výsledky měření jsou skvělý odrazový můstek k debatě o tom, co tělo opravdu potřebuje.

Stejně důležité ale je, jak s výsledky pracují dospělí – učitelé, trenéři, rodiče i zdravotníci. Bezpečný přístup k tělesným datům u mladých znamená, že:

• nevznikají „žebříčky postav“ nebo porovnávání ve třídě,
• výsledky se probírají individuálně a v kontextu (růst, sport, zdraví),
• pozornost se směřuje na návyky, ne na hodnocení vzhledu,
• pokud má někdo výrazně rizikové parametry nebo úzkostnou reakci, následuje doporučení k odborné pomoci.

InBody v akademickém prostředí

InBody přístroje dnes používají školy, univerzity, sportovní kluby i zdravotnická zařízení. Patří mezi ně také Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity, která je naším zákazníkem a využívá InBody ve své pedagogické a odborné činnosti.

Na svém webu fakulta popisuje mimo jiné akci MUNI SPORT nanečisto: dopoledne plné pohybu, poznání a inspirace, kde se středoškoláci seznamují s univerzitním prostředím a moderními přístupy k výživě a pohybu – více si můžete přečíst přímo v článku na stránkách fakulty: MUNI SPORT nanečisto: dopoledne plné pohybu, poznání a inspirace.* 

Zájem o tuto akci ukazuje, že mladí lidé chtějí mít kvalitní informace spojené s jídlem, výkonem a zdravím. Naší rolí jako InBody je dodat jim k tomu spolehlivá tělesná data a srozumitelný výklad – aby se nemuseli spoléhat jen na dojmy, trendy a algoritmy sociálních sítí.

*Tato zmínka slouží výhradně jako textová reference, fakulta negarantuje naše odborná doporučení ani obsah tohoto článku.

Jak s výsledky InBody pracovat, aby podporovaly zdravý vztah k tělu

Když si středoškolák poprvé stoupne na InBody, může zažít směs zvědavosti i obav. Co když čísla potvrdí jeho strach? A co když ukážou něco úplně jiného, než čekal?

Aby InBody podporovalo zdravý vztah k tělu, pomáhá několik jednoduchých principů:

• Brát měření jako mapu, ne verdikt. Cílem není „mít jedničku“ nebo „propadnout“, ale zjistit, kde zrovna jsem – a kam chci jít.
• Mluvit o fungování, ne o hodnocení vzhledu. Místo „máš moc tuku“ dává větší smysl: „Cítil/a by ses ve svém těle lépe, kdyby tvé tělo mělo víc svalů / stabilnější energetický příjem.“
• Propojovat data s realitou. Výsledky mají větší smysl, když se probírají spolu s jídelníčkem, spánkem, stresem, typem sportu a celkovou psychickou pohodou.
• Plánovat postupné změny. Prevence extrémních diet stojí na malých, udržitelných krocích – ne na zázračných přeměnách do léta.

Čtěte: Interpretace výsledkového listu InBody 

Pokud váš praktický lékař používá InBody v ordinaci, můžete se k němu objednat přes jeho mobilní aplikaci a výsledky probrat přímo s ním. Získáte tak nejen tělesnou analýzu, ale i lékařský kontext – krevní testy, krevní tlak, růstovou křivku – a z toho plyne mnohem komplexnější pohled na zdraví.

Kde se mohou mladí lidé nechat změřit a co z toho vytěžit

Chcete, aby vaše dítě, žák nebo svěřenec viděl své tělo jinak než jen podle váhy?

• Na stránkách InBody najdete mapu pracovišť po celé České republice – od fitness center přes nutriční poradny až po zdravotnická zařízení.
• Jako rodič, učitel nebo trenér můžete domluvit skupinové měření a využít ho jako součást programu edukace o výživě a zdraví.
• Jako student se můžete objednat samostatně – a výsledky konzultovat s odborníkem, kterému důvěřujete.

Objednejte se na měření InBody a podívejte se na své tělo očima dat, ne dietní kultury. Uvidíte, jakou úlevu přinese, když místo stresu z váhy dostanete jasný a srozumitelný obrázek o tom, co vaše tělo doopravdy potřebuje.

Tipy na další čtení z blogu InBody.cz

• Co dělat, když dítě tloustne? Návod pro rodiče, jak pomoci zhubnout dětem
• Břišní svaly: Jak je správně posilovat a získat pevné břicho?
• Připravte se na měření na InBody správně! Jen tak získáte přesné informace o vašem těle
• Jak na počítání kalorií: Praktický průvodce pro hubnutí i zdravý životní styl
• Kompletní průvodce minerálními látkami ve výživě aneb Malé množství, obrovský význam
• Namožené svaly po cvičení: Prevence, regenerace a výživa  

Často se ptáte

Není InBody měření pro středoškoláky moc „tvrdé“? Nebude je číslo spíš stresovat?

InBody naopak pomáhá stres z váhy snížit. Místo jednoho čísla z běžné váhy dostane mladý člověk detailní obrázek o svalech, tuku a vodě v těle. Když výsledky vysvětlí odborník, zaměří se na zdraví a návyky, ne na „ideální postavu“. Právě to podporuje prevenci extrémních diet a zbytečného porovnávání.

Může InBody odhalit riziko poruch příjmu potravy nebo syndromu REDs?

Samotné měření diagnózu nenahradí, ale může ukázat varovné signály – například velmi nízký tělesný tuk, nízkou svalovou hmotu u sportovců nebo změny v tělesné kompozici při vysokém tréninkovém zatížení. 

V kombinaci s informacemi o jídelníčku, výkonu a psychice pak lékař nebo nutriční terapeut lépe odhadne riziko syndromu REDs či poruch příjmu potravy (Mountjoy et al., 2018).

Jak často by se měli teenageři na InBody měřit?

U zdravých, aktivních mladých obvykle stačí kontrola každých 3–6 měsíců. Tělo v pubertě prochází rychlými změnami, ale příliš časté vážení může posilovat fixaci na čísla. Důležitější než každodenní kontrola je dlouhodobý trend a návaznost na reálné změny v jídelníčku, pohybu a regeneraci.

Hodí se InBody i pro teenagery, kteří „nejsou sportovci“?

Ano. Tělesná analýza nepomáhá jen výkonnostním sportovcům – důležitá je i pro studenty, kteří tráví víc času u počítače než v tělocvičně. 

U nich InBody odhalí například vyšší množství viscerálního tuku nebo nízkou svalovou hmotu a pomůže nastavit jednoduché kroky k lepší kondici a prevenci civilizačních onemocnění (Kudo et al., 2025).

Jak můžu měření InBody absolvovat já nebo moje dítě?

Ideální je prostředí, kde lze výsledky rovnou konzultovat s odborníkem – u praktického lékaře (na objednání klidně přes jeho mobilní aplikaci), u certifikovaného nutričního terapeuta nebo ve fitness centru či poradně, která s mladými klienty umí pracovat citlivě. Na webu InBody najdete mapu pracovišť po celé České republice.

Použité zdroje

Czubaj, N., Szymańska, M., Nowak, B., & Grajek, M. (2025). The Impact of Social Media on Body Image Perception in Young People. Nutrients, 17(9), 1455. https://doi.org/10.3390/nu17091455 

Farbo, D. J., & Rhea, D. J. (2021). A pilot study examining body composition classification differences between body mass index and bioelectrical impedance analysis in children with high levels of physical activity. Frontiers in Pediatrics, 9, 724053. https://doi.org/10.3389/fped.2021.724053

Munro, E., Wells, G., Paciente, R., Wickens, N., Ta, D., Mandzufas, J., Lombardi, K., & Woolard, A. (2024). Diet culture on TikTok: a descriptive content analysis. Public health nutrition, 27(1), e169. https://doi.org/10.1017/S1368980024001381 

Mountjoy, M., Sundgot-Borgen, J., Burke, L. M., et al. (2018). International Olympic Committee (IOC) Consensus Statement on Relative Energy Deficiency in Sport (RED-S): 2018 update. International Journal of Sport Nutrition and Exercise Metabolism, 28(4), 316–331. https://doi.org/10.1123/ijsnem.2018-0136 (PubMed)

Revranche, M., Biscond, M., & Husky, M. M. (2022). Lien entre usage des réseaux sociaux et image corporelle chez les adolescents : une revue systématique de la littérature [Investigating the relationship between social media use and body image among adolescents: A systematic review]. L'Encephale, 48(2), 206–218. https://doi.org/10.1016/j.encep.2021.08.006 

Vincente-Benito, I., & Ramírez-Durán, M. D. V. (2023). Influence of Social Media Use on Body Image and Well-Being Among Adolescents and Young Adults: A Systematic Review. Journal of psychosocial nursing and mental health services, 61(12), 11–18. https://doi.org/10.3928/02793695-20230524-02 

Wong, R. S., Chan, B. N. K., Lai, S. I., & Tung, K. T. S. (2024). School-based eating disorder prevention programmes and their impact on adolescent mental health: systematic review. BJPsych open, 10(6), e196. https://doi.org/10.1192/bjo.2024.795